Rozhodnutí BOJ o neomezeném nákupu majetku částečně překvapilo trhy, které počítaly spíše s tím, že BOJ přistoupí pouze k mírnému rozšíření programu nákupu majetku z dosavadních 101 bilionu jenů (21,7 bilionu Kč).
BOJ vydala společné prohlášení s vládou, ve kterém oznámila zvýšení nového inflačního cíle na dvě procenta z dosavadního jednoho procenta. Podle prohlášení s tímto rozhodnutím nesouhlasili dva z devíti členů měnového výboru.
Jak se všeobecně očekávalo, ponechala BOJ základní úrokovou sazbu v rozpětí nula až 0,1 procenta. Rozhodnutí bylo podle banky jednomyslné.
Japonskou ekonomiku, která je třetí největší na světě, již dvě desetiletí trápí stagnace a nyní zažívá čtvrtou recesi od roku 2000. Země rovněž bojuje s problémem, který je celosvětově téměř unikátem, a to je deflace, čili pokles cen. Deflace tlumí ekonomický růst, protože lidé nechtějí utrácet za zboží, o kterém vědí, že bude dále zlevňovat.
BOJ v loňském roce rozšířila svůj program nákupu majetku a dluhopisů pětkrát. To byla největší aktivita banky v jednom roce za poslední desetiletí. Naposledy BOJ uvolňovala tak často měnovou politiku v roce 2001, kdy zemi trápila domácí bankovní krize. Japonský premiér Šinzó Abe však i tak zvyšoval tlak na banku, aby zvýšila svůj inflační cíl pro středně dlouhé období a slíbila agresivnější uvolňování měnové politiky, kterým by tohoto cíle dosáhla, napsaly agentury AP a Reuters.