"Polsko by mělo rozhodovací proces (k přijetí eura) zahájit po parlamentních a prezidentských volbách v roce 2015," řekl Komorowski tamní veřejnoprávní stanici TVP1. Prozatím by se Polsko mělo zaměřit na splnění kritérií, která jsou pro vstup do eurozóny nutná.
Na možnost opětovného spuštění procesu zavedení eura v prosinci upozornil premiér Donald Tusk, který je blízkým politickým spojencem prezidenta. Tusk naznačil, že pokud bude Polsko váhat, může propást šanci podílet se na rozhodovacích procesech v rámci eurozóny.
Polsko je odhodláno připojit se ke skupině zemí, které udávají směr celé EU. Řada vládních představitelů věří, že členství v eurozóně je jednou z podmínek nutných k dosažení tohoto cíle.
Průzkumy veřejného mínění z poslední doby ale podle agentury Reuters naznačují, že polské měny je ochotna se výměnou za euro vzdát pouze necelá třetina obyvatel. Před zavedením eura musí Polsko také změnit ústavu, ovšem pravděpodobnost, že se to podaří za současného složení parlamentu, není velká.
Ministr financí Jacek Rostowski ale minulý měsíc řekl, že Polsko by se k euru mělo připojit co nejdříve. Mělo by se ale prý nejprve ujistit, že je to pro Polsko bezpečné a přínosné. Do diskuze se zapojila i centrální banka, podle které snaha vlády rychle zavést euro představuje pro polskou ekonomiku riziko, které není nutné podstupovat.
Polsko má sedmou největší ekonomiku v EU a největší ze skupiny zemí, které do unie vstoupily v roce 2004. V této skupině je i Česká republika a Slovensko. Polsko teď nesplňuje ani jedno z konvergenčních kritérií a Evropská komise proti němu vede řízení kvůli vysokému deficitu. Varšava doufá, že Brusel tento proces letos zastaví.