Problémem je podle analytiků například i to, že schází podpora výstavby záložních zdrojů, zatímco levné uhlí odrazuje dodavatele od užívání čistších elektráren na plyn.
Maloobchodní ceny se budou dál zvyšovat, aby pokryly náklady na výstavbu solárních a větrných elektráren a jejich připojování do sítě. To ale kontrastuje se situací na velkoobchodním trhu, kde ceny tlačí dolů nadměrná výroba elektřiny právě v těch zařízeních, která se těší všeobecné podpoře, neboť představují takzvanou čistou energii.
"Dokud nenastane nějaká radikální změna, tak musíme konstatovat, že trh s elektřinou se v Německu strukturálně zhroutil," poznamenávají analytici. Vzhledem k tomu, že výrazně klesla cena instalací solárních elektráren a nižší jsou i náklady, které jdou k tíži spotřebitelů, měla by vláda podle analytiků přestat solární elektrárny dotovat.
Jakmile začal Berlín elektřinu ze solárních panelů subvencovat, začaly solární elektrárny v Německu růst jako houby po dešti. V současné době už jsou k rozvodné síti připojeny solární elektrárny s kapacitou přibližně 32 gigawattů a podle analytiků se toto číslo kvůli subvencím zvýší o dalších až pět gigawattů.