"My si myslíme, že hlavní břemeno řešení těchto problémů musí nést Kypr a státy EU," řekl Medveděv ekonomickému listu Handelsblatt. "Za určitých podmínek ale poskytnutí pomoci neodmítáme. Nejprve je třeba dohodnout podmínky. Do té doby peníze neposkytneme," dodal s tím, že Rusku už Kypru v roce 2011 poskytlo úvěr 2,5 miliardy eur (asi 64,3 miliardy Kč).
Věřitelé zatím s poskytnutím pomoci váhají a chtějí po Kypru, aby prokázal, že to myslí vážně s účinnějším bojem proti praní špinavých peněz. Chtějí také vědět, proč je Kypr tak oblíbenou destinací pro peníze ruských zbohatlíků.
Kypr má nominálně nejnižší daň z příjmu právnických osob z celé eurozóny a podle agentury Reuters udržuje desítky let těsné politické vztahy s Ruskem.
Nikósie loni v létě požádala EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc, věřitelé ale žádost stále vyhodnocují a zaměřují se na to, jak velkou část pomoci bude potřebovat bankovní sektor. Zkoumají také, zda si ostrov může část peněz zajistit prodejem státního majetku. Smyslem je zjistit, zda bude Kypr schopen případnou pomoc také splatit.