Na některých silnicích asi vzroste maximální rychlost na 110 km/h

"Chceme to udělat tak, aby legislativní změny proběhly v průběhu letošního roku," uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Nečas. Rychlost by se pak podle něj mohla zvýšit přibližně na začátku příštího roku.

Ministerstvo již vybralo zhruba 24 úseků silnic první třídy, kde by zvýšení rychlosti přicházelo v úvahu. Jsou to například silnice mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, úsek Karlovy Vary - Ostrov, Liberec - Bílý kostel, Ostrava - Šenov a Most - Bílina. V další fázi by se rychlost mohla zvýšit i na komunikacích se třemi či dvěma pruhy, které nemají křižovatky a odbočky.

Všechny úseky ponesou označení jako silnice pro motorová vozidla. Většina současných rychlostních silnic označených touto značkou by se pak po dílčích úpravách přeměnila na dálnice. Tím by se rozsah dálniční sítě zvýšil asi o 300 kilometrů. Nezbytné náklady na přeznačení vybraných rychlostních silnic na dálnice Ředitelství silnic a dálnic odhadlo na 3,5 milionu Kč.

"Víceméně s tím problém není. Vycházíme z toho, že se to bude týkat výhradně komunikací, které splňují parametry dálničních nebo rychlostních komunikací," řekl ČTK šéf dopravní policie Leoš Tržil. Podle něho silnice, u nichž se počítá se zvýšením rychlosti, musí splňovat podmínky pro bezpečné připojování aut i jejich sjezd, mimoúrovňová křížení či směrově dělené vozovky.

Rychlostní silnice jsou dnes podle ministerstva laickou veřejností vnímány jako dálnice. "Platí zde stejná nejvyšší dovolená rychlost, jsou rovněž zeleně značené, zpoplatnění je shodné, komunikace vypadá na první pohled totožně. Rozlišování dálnic a rychlostních silnic je tak do jisté míry matoucí. Jeví se tedy jako žádoucí toto faktické rozdělení na dálnice první a druhé třídy legalizovat a rozdílnost pojmů využít i pro rozdílné vnímání a chování na těchto komunikacích," uvedli zástupci ministerstva v materiálu.

Ministerstvo si od změny slibuje úsporu peněz na výstavbu, protože stavba rychlostních silnic s dálničními parametry se podle současného pojetí nejeví jako ekonomicky efektivní. Počítá proto se zmírněním parametrů pro budování rychlostních silnic, což si ale vyžádá snížení rychlosti na 110 km/h.

Rychlostní silnice v novém pojetí budou více kopírovat terén, zaberou méně prostoru, a tím se výrazně sníží jejich investiční náročnost. Plánované dálnice pak bude možné stavět v polovičním profilu nebo se třemi pruhy s možným rozšířením na plný profil v případě nárůstu intenzity dopravy.