Nárůst spotřebních daní, nájemného a cen energií tlačí na peněženky občanů
Spotřebitelské ceny na Slovensku vzrostly koncem prosince o 0,4 procenta a jejich meziroční nárůst představoval 14,2 procenta. Jejich průměrné zvýšení tak představovalo 10,6 procenta. Loňský nárůst cen byl pod vlivem postupného uvolňování regulovaných cen v rámci balíčku ekonomických opatření, který zavedl sedmiprocentní dovozní přirážku a zvýšil šestiprocentní dolní sazbu daně z přidané hodnoty na deset procent. Loňská lednová míra inflace se po těchto opatřeních meziměsíčně zvýšila o tři procenta a srpnová až o 5,8 procenta. Projevilo se to především u poplatků za bydlení, vodu, plyn, elektřinu a jiná paliva, které zaznamenaly prů
měrný nárůst cen o 40,5 procenta. Náklady na dopravu loni narostly o 18,8 procenta a na zdravotnictví o 17,7 procenta.Na loňský nárůst cen měl vliv i pohyb světových cen ropy, které koncem roku 1999 dosahovaly svého maxima. Naopak nejnižší meziroční nárůst jen o 4,4 procenta se loni projevil u potravin a nealkoholických nápojů. Podobný lednový vývoj jako loni lze očekávat i letos, kdy zvýšení cen ovlivní další nárůst spotřebních daní, nájemného a tepla. Rovněž zvýšení pevné ceny mléka o 0,70 Sk na 8,45 Sk
za litr se již nyní promítá do maloobchodních cen mléka a mléčných výrobků. Odhady letošního vývoje jsou komplikovány tím, že dosud nebyl ještě přesně určen rozsah dalších deregulací.Podle dosavadního odhadu Národní banky Slovenska i analytiků by letošní předpokládaná míra neměla překročit 9,5 procenta. Centrální banka letos poprvé uvádí i tzv. jádrovou inflaci, která je očištěna od vlivu regulovaných cen a změn nepřímých daní a dotací. Letos počítá s jejím maximálním růstem o 5,8 procent
a. Statistický úřad Slovenské republiky zveřejnil svůj odhad nárůstu míry na první letošní čtvrtletí, která by měla činit 14,3 procenta. Počítá zřejmě s předpokládaným zvyšováním dalších cen v únoru a březnu u energií, poštovného, dopravy, vodného a stočného.Pozitivní vliv na inflaci by mělo letos mít snížení dovozní přirážky ze sedmi na pět procent, silný kurs slovenské koruny a snižující se domácí spotřeba vyvolaná klesajícími reálnými mzdami. Za loňské první tři čtvrtletí nominální růst mezd představoval 7,3 procenta a reálný pokles 1,9 procenta. Tento vývoj se zřejmě udrží i letos, přičemž tlak velkých potravinových řetězců, jaký na ceny vytvářejí například v České republice, se na Slovensku zatím neprojevuje.
Zdroj: HN z 20. 1. 2000