Automobilka ve čtvrtletí končícím v prosinci dosáhla silného růstu prodeje ve Spojených státech, které jsou jejím největším trhem. Firma těžila ze slabšího kurzu japonské měny, jenž zvýšil její konkurenceschopnost v zahraničí, napsala agentura Reuters.
Odhad celoročního čistého zisku Honda nicméně snížila o 1,3 procenta na 370 miliard jenů (77 miliard Kč) kvůli negativnímu postoji čínských spotřebitelů k japonským výrobkům a pokračujícím ekonomickým problémům v Evropě.
V Číně se v září konala řada protijaponských demonstrací provázených výzvami k bojkotu japonského zboží. Protesty se místy zvrhly v násilí, rabování a zapalování obchodů. Za protesty stál spor kolem neobydlených ostrovů, na něž si činí nárok jak Peking, tak Tokio. Protesty v čínských ulicích již sice skončily, diplomatický spor však nadále trvá a způsob jeho prezentace čínskými médii poškozuje image japonských podniků.
Honda začátkem listopadu varovala, že poptávka po japonských vozech v Číně by se mohla vrátit na běžnou úroveň až v únoru. Podle některých analytiků je však i tato prognóza příliš optimistická.