Kypr očekává, že mu Rusko prodlouží splatnost úvěru do roku 2022

"Jsme s nimi v kontaktu," řekl Siarlis před výborem nizozemského parlamentu, kde odpovídal na dotazy k případné pomoci, kterou by EU Kypru poskytla. "Doufáme, a vše tomu nasvědčuje, že nám umožní splatnost prodloužit, abychom ten dluh mohli bez problémů splácet," řekl premiér v Haagu.

"Bohužel byly vytvořeny podmínky, které držitele podřízených dluhopisů nutí podílet se na ztrátách. Je to velmi nešťastná situace, ale my nemáme žádnou jinou možnost," řekl podle agentury Reuters premiér. Poukázal tak na situaci, kdy kyperské banky musely odepsat část řeckých dluhopisů. Stav bankovního sektoru na Kypru se tak výrazně zhoršil.

Kypr patří k nejmenším členským zemím eurozóny. O finanční pomoc požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) už loni v červnu, když jeho bankovní sektor začal pociťovat vážné problémy. Ty se prohloubily právě po odpisu řeckého dluhu.

Nikósie chce požádat o finanční pomoc v objemu kolem 17 miliard eur (asi 436,2 miliardy Kč). Siarlis poznamenal, že z této částky by šlo kolem deseti miliard na pomoc bankovnímu sektoru, zhruba 6,5 miliardy eur pak na refinancování dluhu.

Dosavadní jednání s věřiteli komplikuje fakt, že částka, kterou Kypr žádá, zhruba odpovídá velikosti celé jeho ekonomiky. Tedy hrubému domácímu produktu Kypru za jeden rok. Věřitelé proto pochybují, zda bude Kypr vůbec schopen peníze splatit a zda se nedostane do podobné situace, v jaké bylo Řecko. Tedy, že by věřitelé museli nakonec část dluhu odepsat.

Některým členským zemím eurozóny, především pak Německu, vadí také úzké vztahy Kypru s Ruskem. Kypr je považován za jeden z daňových rájů uvnitř EU a především Berlín poukazuje na to, že si Kypr oblíbili ruští zbohatlíci. Německo a některé další země mají obavy, že Rusové na Kypru perou špinavé peníze.