Rumunsko dává Chevronu zelenou k průzkumu břidlicového plynu

Levicová vláda, kterou vede premiér Victor Ponta, po svém nástupu loni v květnu pozastavila všechny projekty na těžbu plynu z břidlic do doby, než budou v rámci Evropské unie zavedeny jednotné ekologické a bezpečnostní standardy. Podobně to tehdy udělala Česká republika. Podle nedávné studie zveřejněné Evropskou komisí však není prozatím k těžbě břidlicového plynu nutná žádná specifická evropská legislativa, napsal dnes web EurActiv.

Podle AFP rumunské moratorium vypršelo v prosinci a Ponta minulý týden prohlásil, že k břidlicovému plynu je nutné přistupovat "seriózně a pozitivně". Proti získávání plynu z břidlic pomocí technologie frakování z hlubokých horninových formací protestovali ekologičtí aktivisté a místní lidé, kteří se pod jejich vlivem obávají znečištění podzemních vod.

Chevron musí před zahájením prací získat ještě příslušná stavební povolení. "Chevron spolupracuje s rumunskou vládou na tom, aby dostal všechna povolení k činnosti v koncesovaných oblastech," uvedla firma.

"Vydali jsme jim doklady, protože to po nás vyžaduje legislativa," řekl šéf zastupitelstva okresu Vaslui Dumitru Buzatu. "Lidé musí pečlivě vážit výhody a nevýhody," dodal politik, který se ještě loni na jaře přidal k protestům a skandování "Chevrone, jdi domů".

Předešlá rumunská vláda udělila Chevronu tři licence k vrtům, průzkumu a těžbě břidlicového plynu na třech místech černomořského pobřeží a také v blízkosti Barladu na východě země. Chevron chce v případě zjištění významného množství zásob investovat do těžby desítky milionů dolarů.

Odborníci odhadují, že Transylvánská pánev ukrývá 150 miliard kubických metrů plynu a spolu s územím vně Karpatského hřebenu jsou tyto zásoby dvojnásobné. Zpráva amerického Úřadu pro energetické informace EIA odhaduje zásoby břidlicového plynu v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku na 538 miliard kubíků.

V lednu učinila první krok k využívání břidlicového plynu také Ukrajina, jejíž zástupci podepsali minulý týden v rámci Světového ekonomického fóra v Davosu s firmou Royal Dutch Shell dohodu o těžbě plynu z břidlic, největší takový kontrakt v Evropě. Podle amerického Úřadu pro energetické informace má Ukrajina třetí největší rezervy břidlicového plynu v Evropě v rozsahu kolem 1,2 bilionu metrů krychlových.

Donedávna podporovalo rozvoj břidlicového plynu v Evropě jen Polsko, loni se ale k němu připojila Litva a Británie. Moratorium na průzkum břidlic zavedly Francie a Bulharsko, i zde se však odpor láme. Ve francouzské vládě se debatuje o zrušení nebo zmírnění předloňského moratoria na frakování a takový krok prosazuje zejména ministr reindustrializace Arnaud Montebourg.