Prodávající i kupující společně daň platí v Rakousku a Německu. V dalších zemích EU mají daně a poplatky různých charakter, například v podobě zpoplatnění právního úkonu nebo registračního poplatku.
ODS na počátku tohoto týdne uvedla, že nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, aby daň z nemovitosti platil v budoucnu kupující, nikoliv prodávající jako dosud. Zhoršilo by to prý přístup k novému bydlení a nutilo občany vyvádět úspory do zahraničí. V pondělí se na tom shodla výkonná rada ODS.
"Zákon a o dani z převodu nemovitosti musíme změnit, i kdybychom nechtěli, protože ho musíme dostat do souladu se změnami v občanském zákonu. V rámci toho zároveň chceme zákon udělat jednodušší a modernější," uvedl ministr.
Zákon například ruší i povinnost předkládat při přiznání daně znalecký posudek. Pokud ovšem lidé budu chtít posudek předložit, budou si moci náklady na něj přiznat jako položku, která základ daně sníží. V loňském roce si podle Minčiče vyžádaly vypracování znaleckých posudků na běžné převody nemovitostí z kapes občanů zhruba 115 milionů korun.
Ministerstvo očekává, že letos na dani z převodu nemovitosti vybere devět až deset miliard korun, zatímco loni to bylo 7,7 miliardy korun. Důvodem je ale především zvýšení daně od letoška na čtyři procenta z původních tří. "V Evropě se tato sazba pohybuje od 0,5 procenta do 12,5 procenta. Naše výše se tak nijak nevymyká evropským zvyklostem," uvedl Minčič.
Návrh zákona navíc podle MF navíc rozšiřuje stávající osvobození na první nabytí bytů a rodinných domů od jakýchkoliv osob. Jedinou podmínkou je, že k převodu od této osoby dojde do dvou let od možnosti užívání stavby.
V rámci připomínkového řízení také podle MF došlo k vypuštění navrhovaného zdanění převodů obchodních podílů na společnostech vlastnících nemovité věci. Stát by tedy neměl vybírat daň od firem, které změní majitele a přitom vlastní nemovitosti.