Zpřístupnění stavebního spoření i univerzálním bankám odůvodňuje ministerstvo financí posílením konkurenčního prostředí a stability systému. Stavební spoření je navíc podle dřívějšího vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska finanční produkt, a není tak podle něj jediný racionální důvod, proč by ho měly poskytovat jen stavební spořitelny. Banky budou moci podle Kalouska žádat o povolení na stavební spoření nejdříve k 1. lednu 2015 a stavební spořitelny budou moci naopak žádat o bankovní licenci.
Novela dále počítá se zavedením účelového využití státního příspěvku ke stavebnímu spoření, lidé by ho mohli použít na bytové účely nebo na důchod. Tyto změny by měly platit od roku 2014 pro všechny smlouvy včetně dříve uzavřených. Vláda v důvodové zprávě píše, že účelovost se bude týkat státní podpory, na kterou vznikne nárok až po nabytí účinnosti zákona.
Stavební spořitelny poskytují úvěry pouze ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si u nich spoří, a celý systém striktně upravuje zákon. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují, přičemž úrokové sazby závisí na délce doby fixace a na ceně peněz na mezibankovním trhu.
Sociální demokraté i poslanci VV neúspěšně navrhovali novelu zamítnout. "Domnívám se, že jde o takovou plíživou a salámovou metodu, jak vlastně stavební spoření zcela dostat do kolen a v důsledku udělat vše pro to, aby stavební spoření zaniklo," řekl řekl již loni Václav Votava (ČSSD).
Poslanec Michal Doktor (Jihočeši 2012) prohlásil, že pokud v návrhu zůstane ustanovení, které zavede účelovost podpory i na existující smlouvy, což označil za retroaktivitu, pak novelu při závěrečném hlasování nepodpoří. Pokud toto ustanovení z novely zmizí, pak je ochoten pro ni hlasovat.