Sdružení dopravců si na nesrovnalosti ve zpětném vyúčtování mýtných nedoplatků stěžuje dlouhodobě. Při poslední vlně výzev z loňského října, kde byla podle Česmad až polovina vyúčtování chybných, vyzvalo sdružení dopravce k občanské neposlušnosti a neplacení požadovaného mýta.
A chyby na straně ŘSD se prý opakují. "Zjistili jsme že se tam (ve vyúčtováních) objevují už jednou zaplacené úseky a pak že systém dlouhodobě několik měsíců dopočítává mýtné za úseky, kde patrně nefungovala mýtná brána," uvedl Felix. Tato zřejmě nefunkční zařízení byla podle sdružení na dálnici D5 mezi Liticemi a Černicemi na obchvatu Plzně a na dálnici D1 mezi Souticemi a Psářemi.
Autodopravci si stěžují na zpětný výběr mýtného u nefungujících bran proto, že ŘSD podle nich při výběru mýta nepřistpuje ke všem stejně. Poškozuje to prý dopravce, kteří mýtné platí zpětně na fakturu. Zahraniční dopravci a ti, kteří mají mýtné předplacené, ŘSD podle Felixe nedokáže nebo nechce dohledat. Tito dopravci pak na úsecích s nefunkčními branami jezdí zadarmo, a mají tak proti ostatním konkurenční výhodu, dodal.
Ředitelství silnic již dříve určitou míru chybovosti připustilo. Je dána i tím, že pro identifikaci neplatičů mýtného ŘSD využívá centrální registr vozidel a někdy údaje z registru neodpovídají realitě, uvedl ředitel úseku provozovatele elektronického mýta na ŘSD Václav Nestrašil. Chybovost v polovině mýtných vyúčtování je podle něj nesmysl.
Také nařčení z diskriminace tuzemských dopravců ŘSD odmítlo, přestože je podle Nestrašila pravda, že v daleko větší míře organizace vymáhá nedoplatky právě po českých společnostech. U řady zahraničních dopravců údajně nemá ředitelství šanci neplatiče dohledat, protože nemá prostředky, jak spárovat SPZ a majitele auta. Podle právní analýzy ale o diskriminaci nejde, protože ŘSD žádné skupině nedává přednost cíleně, ale vybírá ušlé mýtné od všech neplatičů, které je schopné dohledat, dodal již dříve Nestrašil.