EK možná donutí banky podílet se na stanovování klíčových sazeb

"(Evropská) komise ve druhém čtvrtletí 2013 navrhne další legislativu ke stanovování klíčových sazeb, abychom vyjasnili pravidla, jak mají takové klíčové sazby fungovat," poznamenal Barnier. "Banky, které by chtěly účast odmítnout, by tedy měly počítat s tím, že mohou být požádány, aby se znovu zapojily," dodal.

Barnier tak reagoval na skandál s manipulací klíčovou úrokovou sazbou Libor, z něhož bylo usvědčeno několik velkých bank. Tři z nich, a to švýcarská UBS a britské Royal Bank of Scotland (RBS) a Barclays už dostaly pokutu v řádu stovek milionů dolarů. UBS bude muset zaplatit dokonce 1,5 miliardy dolarů (asi 28 miliard Kč).

"Rada guvernérů Evropské centrální banky vítá záměr Evropské komise zavést další legislativu, která bude regulovat systémově důležité úrokové sazby," píše se ve sdělení, které ECB zaslala ČTK. Záměrem je podle ECB posílit věrohodnost postupů, které se při stanovování klíčových úrokových sazeb uplatňují.

Kvůli skandálu s manipulací sazby Libor a Euribor je vyšetřováno více než deset bank. Právě tento skandál, stejně jako nejistota kolem pravidel stanovování klíčových sazeb, vedly některé banky k odchodu z panelu, který pomáhá stanovovat sazbu Euribor. Zatím se tak rozhodlo pět bank, a to BayernLB, Rabobank, Raiffeisen, DekaBank a Citi. Počet členských bank se tím snížil na 39.

Regulační úřady mají obavy, že čím méně bank o klíčových sazbách rozhoduje, tím jsou sazby méně spolehlivé. Zároveň se vytváří prostor pro větší manipulaci.

Sazby Libor a Euribor jsou klíčovými indikátory vývoje většiny úrokových sazeb a ovlivňují trh úvěrových nástrojů včetně hypoték, jejichž hodnota dosahuje řádově bilionů dolarů. Výši Londýnské mezibankovní nabízené sazby (Libor) určuje britská bankovní asociace na základě dat od členských bank. Systém má tedy samoregulační charakter, který spoléhá právě na věrohodnost dat od členských finančních ústavů.