Člen vedení ECB Asmussen vyzval k rychlé pomoci Kypru

"Očekávám, že program pomoci Kypru bude připraven do konce března," řek. Dodal, že němečtí politici, kteří se k záchraně Kypru staví velmi vlažně, by se neměli snažit odkládat rozhodnutí až po zářijových parlamentních volbách v Německu.

"O tom nesmí být žádných pochyb: jestliže Kypr nedostane zahraniční pomoc, sklouzne do platební neschopnosti," řekl Asmussen. Třetí nejmenší zemi měnové unie označil za "systémově důležitou" a řekl, že její selhání by "ohrozilo pokrok, jehož bylo loni v řešení dluhové krize eura dosaženo - a to by mělo obrovské finanční a politické náklady".

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Kypr, aby jako podmínku pomoci zavedl zákony proti praní špinavých peněz. Německo pohlíží na Kypr s podezřením kvůli tomu, že země funguje jako daňový ráj pro bohaté Rusy. Tamní vláda však popírá obvinění z toho, že země je centrem praní špinavých peněz.

Asmusssen uvedl, že pomoc Kypru nebude "jednosměrná ulice". Kyperská vláda podle něj bude muset plnit přísné podmínky včetně omezení rozsahu finančního sektoru a posílení jeho transparentnosti. Za "dobrý nápad" označil návrh, aby plnění mezinárodních norem pro boj s praním špinavých peněz prověřila mezinárodní auditorská společnost.

Minulý měsíc se podle informací týdeníku Der Spiegel střetli kvůli Kypru šéf ECB Mario Draghi a německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Zatímco Schäuble na zasedání ministrů financí eurozóny zastával názor, že Kypr není systémově důležitý a že jeho bankrot nebude znamenat pro eurozónu žádnou hrozbu, Draghi argumentoval rozsahem dvou největší kyperských bank, o jejichž záchranu především jde. Ty mají rozsáhlou síť poboček v Řecku a obavy jejich klientů o bezpečnost vkladů by podle Draghiho mohly narušit křehké uklidnění v této zemi a znovu otřást celou eurozónou.

Kypr loni v červnu požádal EU a Mezinárodní měnový fond o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly kvůli svému napojení na Řecko obrovské ztráty a byly nuceny požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok už nemá přístup na kapitálové trhy.

Výše pomoci Kypru zatím nebyla stanovena, podle zdrojů by ale mohla dosáhnout 17,5 miliardy eur (442 miliard Kč), což se téměř rovná ročnímu hrubému domácího produktu země. O pomoci Kypru dnes budou jednat ministři financí eurozóny na pravidelném zasedání Euroskupiny.