Podle Raaba trendy v českém ocelářství neukazují na to, že by se odvětví mohlo vrátit na úroveň před ekonomickou krizí, která hutnictví zasáhla v roce 2009. Předtím čeští oceláři ročně vyráběli mezi šesti a sedmi miliony tun oceli.
Z pohledu tržeb nicméně svaz Hutnictví železa postupné zlepšení očekává. Pro letošní rok oceláři čekají celkové tržby 105 miliard korun, v roce 2014 pak už 115 miliard korun. V roce 2008, než obor zasáhla krize, ale tržby českých ocelářů přesahovaly 130 miliard korun.
Loni se v tuzemských podnicích vyrobilo 5,07 milionu tun surové oceli proti 5,5 milionům tun v roce 2011. "Na vině je zejména malá poptávka v Evropské unii," řekl Raab. "Většina hutní výroby v České republice najde uplatnění v zemích EU, dál se již nevyplácí ocelové výrobky exportovat kvůli vysokým nákladům na dopravu," dodal.
Z celosvětového hlediska podle Raaba výroba i spotřeba oceli roste, zejména ale v Asii. V Evropské unii a v Severní Americe naopak ocelářství dlouhodobě stagnuje a nevyužívá plně své výrobní kapacity. Tento trend dnes na tiskové konferenci potvrdil i Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí v největší české ocelárně ArcelorMittal Ostrava. Jeho společnost má roční kapacitu výroby tři miliony tun oceli, dlouhodobě ji ale využívá pouze ze dvou třetin.