"Evropská komise nepracuje na žádném programu, který by počítal s účastí soukromých věřitelů," řekl Rehn po schůzce ministrů financí EU v Bruselu. "Řecko bylo zvláštním kandidátem a ojedinělým případem," doplnil. Méně sdílný byl ale v odpovědi na otázku, zda může vyloučit možnost, že v rámci pomoci Kypru by mohli o vklady přijít lidé, kteří mají peníze v kyperských bankách.
"Záměrem komise je ujistit se, že náklady na restrukturalizaci či řešení problému kyperských bank se rozloží spravedlivě. My pracujeme na tom, abychom našli takové řešení, které na Kypru zajistí jak možnost dlouhodobě a bez problémů splácet dluhy, tak finanční stabilitu," řekl podle agentury Reuters Rehn.
Kypr bude podle dřívějších odhadů potřebovat asi 17 miliard eur (zhruba 430 miliard Kč), aby se dostal z problémů. Kolem deseti miliard by patrně šlo na podporu bankovního sektoru, zbytek na financování vlády v příštích třech letech.
Celková částka pomoci zhruba odpovídá velikosti kyperské ekonomiky. To je také důvod, proč má část věřitelů obavy, zda bude Kypr schopen případnou pomoc splácet.