Při zachování nynější výše rozpočtového deficitu by podle Urbana mohla vláda dokázat "mobilizovat" finanční rezervy ve výši desítek miliard korun například úsporami ve státní správě.
Pokud by se podařilo chytrými investicemi využít okolo 20 miliard korun, bude to podle něj v důsledku různých multiplikačních efektů znamenat vznik desítek tisíc pracovních míst. Urban zmínil možnost dostavby rychlostních silnic R35, R6 a R7, u nichž by prý nebylo složité nalézt politickou shodu. Vhodné by byly i projekty zvyšující energetickou efektivitu, které nejen přinášejí lidem práci, ale také do budoucna podporují úspory a snižují náklady na rozpočet. Zástupci ČSSD navrhují i investice do obecní a městské infrastruktury, například do sociálního bydlení.
Bez práce bylo podle statistiků v lednu 585.809 lidí, proti prosinci 2012 jich přibylo více než 40.000. Míra nezaměstnanosti se tak dostala na nejvyšší hodnotu od rozdělení Československa v roce 1993. Podle původní metodiky, která poměřovala míru nezaměstnanosti pouze k ekonomicky aktivním lidem, totiž přesáhla deset procent. Podle nynější nové metodiky, která stanovuje podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, se zvýšila na osm procent.
"Lidem je potřeba práci nabídnout, není možné je trestat za to, že práci ztratili," podotkl senátor a místopředseda strany Zdeněk Škromach. Zástupci ČSSD dnes připomínali, že zaměstnaní lidé nepobírají nejrůznější dávky a naopak platí daně. Právě proto by podle nich měla vláda hospodářský růst a zaměstnanost aktivněji podporovat.
ČSSD také zdůrazňuje, že opatření v této oblasti jsou dlouhodobá. Kroky nynější vlády tak dopadnou do funkčního období vlády následující. Po volbách 2014 čeká ČSSD nástup do vládních lavic, kde plánuje vystřídat nyní ostře kritizovaný koaliční kabinet ODS, TOP 09 a LIDEM.
Senátor a stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek zdůraznil, že nezaměstnaností jsou nejvíce ohroženi lide bez vzdělání. Klíčové je proto podle něj podpořit školství od předškolního po střední a učňovské. Chládek upozornil, že bez práce je sice historicky vysoký počet lidí, přesto si ale například rakouští či němečtí investoři stěžují, že v ČR nemohou najít stovky zaměstnanců s potřebnou kvalifikací, a hrozí proto odchodem.
Historicky nejvyšší nezaměstnanost byla na českém území registrována při velké hospodářské krizi v roce 1933. Tehdy bylo bez práce 738.000 lidí a míra nezaměstnanosti překročila 21 procent.