Výrazněji zhoršila ČNB odhad vývoje celkového vládního dluhu, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Podle odhadů by měl v poměru k HDP letos stoupnout na 48,2 procenta HDP a v roce 2014 na 49,6 procenta. V listopadu odhady ČNB přitom počítaly s 45,3 respektive 46,9 procenta HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP.
V případě, že by platila připravovaná finanční ústava, tak podle současných návrhů by vláda musela kvůli překročení 48procentní hranice předložit Sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Mezi základní prvky normy totiž patří stanovení maximálního limitu pro výši zadlužení. Při překročení 50 procentní hranice by vláda musela požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry.
Podle ČNB, která oznámila minulý týden svůj nový odhad vývoje tuzemské ekonomiky, má letos HDP klesnout o 0,3 procenta. Příští rok počítá ČNB s růstem o 2,1 procenta.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.