Širakawa začátkem února oznámil, že z funkce odejde o tři týdny dříve, než mu skončí jeho pětiletý mandát. Abe tak bude moci prosadit do vedení banky člověka, který bude snáze plnit politické zadání, tedy dostat zemi z recese a deflace. Nového šéfa centrální banky ale musí schválit parlament, což může Abemu plány zkomplikovat.
Muto podle zdrojů patrně ještě víc uvolní měnovou politiku, ale patrně se vyvaruje radikálních kroků, které prosazují někteří další kandidáti. Zdroje tvrdí, že ve hře jsou zřejmě dvě až tři jména, avšak s akademiky se nepočítá.
Někteří politici a vládní činitelé se obávají, že pokud by centrální banka sáhla k radikálním opatřením, mohla by zneklidnit finanční trhy. Ty jsou už teď nervózní i ze schůzky zemí G20, která se dnes a v sobotu koná v Moskvě a kde se bude jednat hlavně o kurzech měn.
Japonská centrální banka patří k nejvlivnějším institucím svého druhu. Spravuje devizové a zlaté rezervy o objemu téměř 1,3 bilionu dolarů (asi 24 bilionů Kč), což je druhá největší hodnota na světě. Vyšší rezervy má jen Čína, a to zhruba 3,2 bilionu dolarů (asi 61,6 bilionu Kč). Například Spojené státy v první desítce vůbec nefigurují.