Celkově se v předminulém roce prodalo zbraní za 410 miliard dolarů (zhruba 7,8 bilionu korun), což je ve srovnání s rokem 2010 o pět procent méně po očištění od vlivu výkyvů kurzu dolaru. V roce 2010 činil obrat z prodeje zbraní 411 miliard dolarů.
SIPRI, který zprávy o vývoji prodeje zbraní sestavuje od roku 1989, do studie nezahrnul čínské firmy kvůli nedostatku dostupných údajů.
"Úsporné politiky a předpokládaný i aktuální pokles vojenských výdajů, stejně jako odklady plánovaných nákupů zbraní, ovlivnily celkové tržby z prodeje zbraní v Severní Americe a západní Evropě," uvádí se v aktuální zprávě. "Svou roli sehrály také plány na stahování z Iráku a Afghánistánu a sankce na dodávky zbraní Libyi," zmiňuje dále studie.
Výdaje na zbrojení tak klesly poprvé od poloviny 90. let, kdy se snížily v důsledku konce studené války, řekla Susan Jacksonová ze SIPRI.
Už v roce 2010 nastalo zpomalení růstu tržeb zbrojařských firem, a to z osmi procent v roce 2009 na pouhé jedno procento. Za období 2002 až 2011 však tržby 100 největších zbrojovek světa vzrostly o 51 procent.
Z firem monitorovaných v roce 2011 jich bylo 74 z USA a západní Evropy. Připadá na ně zhruba 90 procent světového prodeje zbraní. Největší zbrojovkou přitom zůstává s obratem 36,27 miliardy dolarů americký Lockheed Martin, na druhou příčku se dostal Boeing před britský koncern BAE Systems. Dalšími v pořadí jsou opět americké koncerny, čtvrtý General Dynamics a pátý Northrop Grumman.
Podle SIPRI je u největších zbrojovek významným trendem poslední doby diverzifikace výroby, která se stále více zaměřuje na oblast kybernetické bezpečnosti, což firmám umožňuje oslovovat i jiné zákazníky než vlády.