Penze ve víru změn – 2.díl

V prvním díle našeho miniseriálu jsme vás seznámili s novými možnostmi umisťování peněžních prostředků penzijními fondy a jejich vlivem na zhodnocení prostředků klientů. Dnes se zaměříme na další změny v Zákoně o penzijním připojištění, které přinesl zákon č. 36/2004 Sb.

Klienty českých fondů mohou být i cizinci

Vzhledem k tomu, že se Česká republika stala právoplatným členem Evropské unie, bylo potřeba tomu přizpůsobit i legislativní podmínky penzijního připojištění v ČR. Podle zákona může být nyní účastníkem penzijního připojištění nejen osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR, ale nově též osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu EU, pokud se účastní důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v ČR.

Penzijní fondy tedy budou v budoucnu muset vyplácet dávky penzijního připojištění i do zahraničí (například tehdy, když budou jejich klienty cizí státní příslušníci pracující ČR), a to ve výši a lhůtách stanovených penzijním plánem. 

Zároveň zákon zakazuje jakoukoli formu diskriminace v penzijním připojištění (pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, národní příslušnosti, zdravotního stavu, věku…). Je ale potřeba počítat s tím, že se při výpočtu penze používají úmrtnostní tabulky zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. To se za diskriminaci nepovažuje.

Nové povinnosti fondů i účastníků

Další novinkou kterou novela přinesla je povinnost penzijních fondů písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění.

Penzijní fondy musí každoročně písemně informovat účastníky o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje v jejich prospěch a o stavu těchto nároků, včetně údaje o výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka. Tuto informaci musí penzijní fond zaslat nejpozději do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady, která o rozdělení zisku rozhoduje.

Účastníci si mohou také o zaslání těchto informací kdykoliv požádat a fond je povinen jim je poskytnout. Musí však počítat s tím, že to nebude zadarmo. Za druhé a jakékoliv další odeslání výpisu je penzijní fond oprávněn požadovat na účastníku úhradu nákladů.

Nové povinnosti čekají však i na samotné klienty penzijní fondů. Ty mají podle zákona povinnosti písemně oznámit penzijnímu fondu všechny skutečnosti, které mají význam pro trvání penzijního připojištění (např. trvání trvalého pobytu na území ČR), a také jejich změnu (např. hlásit změnu adresy).

Starobní penze nejdříve v 60 letech

Věk stanovený pro nárok na starobní penzi musí být stejný pro muže i pro ženy a nesmí být nižší než 60 let. V penzijním plánu tedy nesmí být stanoven věk nižší než 60 let. Zákon ruší možnost vzniku nároku na starobní penzi při přiznání starobního důchodu ještě před 60. rokem věku účastníka.

Pokuty za porušení zákona

Zákon nově zavádí pokuty za přestupky a jiné správní delikty. Například pokud člen penzijního fondu koupí z majetku fondu věc, jejíž hodnota přesahuje 5.000 Kč a nebo takovou věc penzijnímu fondu prodá, dopouští se přestupku. Za takovýto přestupek je možné uložit pokutu až do 100.000 Kč.
Dále pokud nějaká fyzická nebo právnická osoba provádí penzijní připojištění bez povolení, lze mu za to uložit pokutu do 20 milionů Kč.
Pokuta až do výše 5 milionů Kč může být uložena tomu penzijnímu fondu, který například uzavřel smlouvu s osobou, která nemůže být účastníkem, nebo účastníkovi nevyplatí dávky z penz. připojištění ve stanovených lhůtách a stanoveným způsobem… Zákon definuje více než dvacet případů, ve kterých je možné penzijnímu fondu takovouto pokutu udělit.
Pokutu lze uložit do tří let ode dne, kdy bylo protiprávní jednání zjištěno, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k němu došlo.

Zákon o penzijním připojištění vstoupil v platnost 1. dubna 2004 (některá ustanovení však až dnem vstupu do EU). Penzijní fondy musí provést nyní změny ve svém penzijním plánu i ve statutu tak, aby s ním byly v souladu. Do dvou měsíců od jeho účinnosti pak jsou povinny návrhy předložit Ministerstvu financí (tedy do 1. června 2004) ke schválení.