Zemědělci z ČR mohou dostat v letech 2014-2020 z EU o 10 pct více

Základní agrární dotací jsou přímé platby, které tvoří většinu takzvaného prvního pilíře Společné zemědělské politiky EU. Přestože ve srovnání s letošním rokem průměrná roční výše přímých plateb v nadcházejícím období podle MZe mírně klesne, celková suma, kterou mohou čeští zemědělci z Bruselu v příštích sedmi letech dostat, bude ve srovnání s obdobím 2007 až 2013 vyšší.

Čeští zemědělci začínali v roce 2004 na 25 procentech úrovně přímých plateb starých členských zemí. Takové postavení pro zemědělce z ČR a dalších devíti nově vstupujících zemí si vymohla Francie a vlády vstupujících států podmínky stvrdily v přístupových smlouvách. Přímé platby postupně rostly a letos mají dosáhnout 100 procent výše. Postupně bylo naopak kráceno dorovnávání dotace ze státního rozpočtu,které letos prvně nebude žádné.

"V případě prostředků pro druhý pilíř, tedy oblast rozvoje venkova, by se mělo jednat o pokles až o 30 procent, tedy zhruba o 700 milionů eur," uvedla náměstkyně ministra zemědělství pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Jaroslava Beneš Špalková. Česko by však podle ní mělo mít možnost v budoucnu převádět mezi oběma pilíři až 15 procent výše celkové sumy. Tím by mohl být pokles peněz na rozvoj venkova částečně kompenzován.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby premiér Petr Nečas svými kroky na jednání hlav států EU ohrozil konkurenceschopnost českého zemědělství, když nechal odebrat 300 milionů eur (zhruba 7,5 miliardy Kč) ze zemědělského Programu rozvoje venkova ve prospěch kohezních fondů.

Program rozvoje venkova se podle Veleby přitom může pochlubit 100procentním čerpáním peněz i absencí korupčních kauz běžných při čerpání kohezních fondů. Podle Veleby je Česko jedinou ze 27 zemí EU, která chce obálku Programu rozvoje venkova snížit, většina států naopak peníze na podporu venkova pro nadcházející programové období zvyšuje o stovky milionů eur.

"Navýšení prostředků na kohezní politiku na úkor rozvoje venkova povede k nutnosti do jisté míry přehodnotit naše dosavadní záměry, co se týče intervencí v budoucím programovém období," připustila Špalková. Ministerstvo se podle ni bude snažit co nejefektivněji peníze využívat ve prospěch hlavních priorit.

Země Evropské unie se 8. února dohodly na rozpočtu unie na léta 2014 až 2020. ČR, která před jednáním hrozila vetem v případě nedostatečného množství peněz, jež by mohla čerpat z evropských fondů, by měla získat zhruba 20,5 miliardy eur (520 miliard korun). Představitelé zemí EU dohodu vesměs chválí, ale šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu ji označili za "nepřijatelnou". Evropský parlament přitom může rozpočet zablokovat.

Proti současnému rozpočtu pro roky 2007 až 2013, kdy je pro Česko vyčleněno až 26,7 miliardy eur (678 miliard korun), si ČR pohorší. Česko by mělo být mezi prvními pěti státy v rámci EU v přepočtu kohezních peněz, tedy peněz z fondů na podporu chudších regionů, na hlavu.