Návrh předpokládá, že pokud obchodníci budou chtít automatického obchodování využívat, budou si muset nejprve podat žádost. Úřady rozhodnou, zda autorizaci k takovému počínání schválí, anebo ne. Úřady ale obchodníky nebudou nutit, aby investice drželi po stanovenou minimální dobu, citovala zdroje z koalice agentura Reuters.
Díky algoritmům jsou počítače schopny během jediné sekundy automaticky vypořádat stovky obchodních pokynů. Z povahy takového obchodování plyne, že obchodníci někdy drží akcie jen zlomek vteřiny a ve skutečnosti je ani nemusejí nikdy vlastnit. Vypořádání nákupních a prodejních pokynů totiž ve většině případů trvá několik dnů a rozhodující je to, kdo akcie drží na konci obchodního dne.
Návrh zákona vychází z toho, že na uživatele systémů pro superrychlé obchodování bude dohlížet bankovní regulátor BaFin. Návrh by měl ve středu dostat k projednání finanční výbor dolní komory německého parlamentu, ve čtvrtek se jím bude zabývat celá komora. Schválení patrně nebude stát nic v cestě, protože koalice pravého středu kancléřky Angely Merkelové má v dolní komoře většinu.
Počet firem, které se specializují na superrychlé obchodování, se za posledních deset let ve světě dramaticky zvýšil. Například ve Spojených státech už se v současné době na denním obratu na akciových burzách podle odhadů podílejí asi ze 70 procent. Na burzách v Německu je to zatím kolem 40 procent.
Právě HFT obchodování je podle expertů zodpovědné i za takzvaný "flash crash" (bleskový propad) akciových burz z léta 2009. Hlavní akciové indexy v USA tehdy za pár minut prudce klesly, aby za dalších pár minut většinu ztrát smazaly. U některých významných emisí se kurz na chvíli snížit až o 99 procent, což vyvolalo obavy, zda automatické obchodování nemůže jednoho dne způsobit ještě větší škody.