Větším problémem než nedoplatky je podle ekonomů "šedá ekonomika"
Podniky, které neplatí přiznané daně, neplatí ani svým dodavatelům a od letoška ani mzdy. Řešením platební neschopnosti je urychlení konkursů.
Celkem o 16,3 miliardy korun vzrostly v loňském roce v meziročním srovnání daňové nedoplatky. Podíl nedoplatků na vybraných daních se u nás pohybuje kolem čtyř procent, což odpovídá průměru EU.Jak informovala tisková Jana Vargová z tiskového oddělení Ministerstva financí (MF), výše souhrnného fiskálního dluhu fyzických i právnických osob činila k poslednímu dni loňského roku 98,3 miliardy korun. Velkou většinu tvořily nedoplatky z nových daní (od r. 1993) - celkem 83,0 miliardy Kč, ze starých pak 15,3 milia
rdy Kč. "Základní příčinou růstu nedoplatků je i nadále platební neschopnost a nekázeň daňových subjektů," zdůraznila Vargová. Jen za poslední měsíc vzrostl objem nedoplatků o 1,5 miliardy, přičemž tento nárůst je evidován pouze u daní nové daňové soustavy. Jak řekla Vargová, promítá se do něj hlavně doměření daní, příslušenství daní a dále odvodů neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků zpět do státního rozpočtu z důvodů zvýšené kontroly finančních úřadů. "Největší rozsah nedoplatků je evidován u DPH, a to 34,3 procenta," doplnila v této souvislosti.Podle Pavla Sobíška z BA Creditanstalt agónie určité části podniků dále vzrůstá. "Stejná skupina podniků, která neplatí přiznané daně, s největší pravděpodobností neplatí ani svým dodavatelům a od letoška řádně neplatí ani mzdy," uvedl s tím, že jediným řešením je urychlení konkursů. Martina Čihák z Komerční banky soudí, že rozsah nedoplatků nelze podceňovat, ale problém daňových úniků spojených se "šedou ekonomikou" je větší. "Velikost šedé ekonomiky v
ČR odhadujeme řádově na 15 procent HDP, což odpovídá zhruba 300 miliardám Kč," sdělil HN. Martin Hlušek vidí řešení v okamžitých kontrolách a případnému zastavování majetku, když firmě vznikne nedoplatek nad určitou mez. Ta by měla být odstupňována podle obratu.Vedle finančních úřadů se na výběru daní podílí i celní správa. Podle včerejšího oznámení Generálního ředitelství cel (GŘC) bylo loni vybráno na celních a daňových příjmech 220,4 miliardy Kč, což představuje meziroční nárůst o 12,1 miliardy Kč. Sdělila to Nina Psotová z tiskového referátu GŘC. Z nepřímých daní, které mají ve správě celní orgány, byl zaznamenán meziroční nárůst u příjmů ze spotřebních daní (4,9 miliardy korun, tj. 12,8 %) a u příjmu z daně z přidané hodnoty (8,9 miliardy Kč, tj. 5,6
%). Na celkových příjmech za loňský rok se nejvíce podílela DPH (75,1 %).Zdroj: HN z 21. 1. 2000
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
Jaguar se stal terčem hromadného posměchu. Vysmívá se mu Elon Musk i automobilka MG
Koncepty a předporudkční auta dokážou být hodně nevšední a originální. Poznat jejich výrobce bývá obtížné, dokážete to?
