Beran považuje rozhodčí nález za zásah do základního práva na ochranu a pokojné užívání majetku. Justici vyčítá řadu procesních pochybení při následném přezkoumávání nálezu. Ústavní soud ale nenašel důvod k zásahu.
"Napadená rozhodnutí nevykazují znaky libovůle, nebylo zjištěno, že by právní závěry obecných soudů byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Pavlem Holländerem.
Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR se na stranu Světlíka postavil v roce 2008. Verdikt později potvrdily také Městský a Vrchní soud v Praze. Od roku 2009 ležela u Nejvyššího soudu dovolání Berana a společnosti KKCG Industry. Dovolání zpochybňovala argumentaci i formu rozhodčího nálezu či nestrannost rozhodců. Nejvyšší soud loni oba podněty zamítl.
"České soudy finálně posvětily loupež za bílého dne, když podle nich mám dostat za akcie v hodnotě pět miliard Kč směšných 60 milionů Kč," řekl loni ČTK Beran. Tehdy avizoval, že je připraven bránit se u mezinárodních soudů.
Spor o akcie společnosti Vítkovice Holding patří k nejsložitějším v českém byznysu. Beran a Světlík v minulosti spolupracovali, přibližně v roce 2005 se jejich cesty rozešly. Beran se rozhodl prodat 45 procent vítkovického holdingu Karlu Komárkovi a jeho skupině KKCG. Světlík ale transakci zpochybnil. Tvrdil, že má na akcie předkupní právo. Po navýšení základního kapitálu se sporný Beranův podíl zmenšil na 11,25 procenta. Poté se rozběhl složitý soudní spor na několika frontách. Akcie skončily v soudní úschově u Okresního soudu pro Prahu-východ.
Vítkovice Holding zastřešuje celou strojírenskou skupinu vystupující pod značkou Vítkovice Machinery Group. Skupinu tvoří firmy s ročním obratem kolem 20 miliard korun. Strojírenské impérium prakticky ovládá Světlík. Jedním z menšinových vlastníků je Komárkova KKCG, s níž vede Světlík také další spory.