Riziko bankrotu a zadluženost zemí EU a OECD

V přiložené tabulce máme uveden veřejný dluh členských zemí EU a OECD v roce 2012. Veřejný dluh pravidelně publikuje více mezinárodních institucí, například Mezinárodní měnový fond, Eurostat nebo CIA (Central Intelligence Agency). V tabulce jsou uvedeny údaje zveřejněné CIA v publikaci „The World Factbook“. Souhrnný veřejný dluh jsou pohledávky ostatních subjektů vůči státu. Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří zmíněný veřejný dluh.

Od roku 2008 celkový veřejný dluh vyspělých zemí vlivem ekonomické krize citelně stoupl. Daňový výnos klesl, povinné státní výdaje se dařilo snižovat pozvolna. Deficit veřejných financí tedy stoupl, ze zemí EU nejvíce v Řecku, Irsku a Portugalsku.

Nejvíce zadlužené je Japonsko, nejméně Estonsko

Desítku zemí s největším veřejným dluhem tvoří: Japonsko (219 % k HDP), Řecko (161 % k HDP), Itálie (126 % k HDP), Portugalsko (120 % k HDP), Island (119 % k HDP), Irsko (118 % k HDP), Belgie (101 % k HDP), Francie (89 % k HDP), Velká Británie (89 % k HDP) a Kanada (84 % k HDP).

Desítku zemí s nejnižším veřejným dluhem tvoří: Estonsko (8 % k HDP), Chile (10 % k HDP), Bulharsko (18 % k HDP), Lucembursko (18 % k HDP), Austrálie (27 % k HDP), Norsko (30 % k HDP), Korea (34 % k HDP), Rumunsko (35 % k HDP), Mexiko (35 % k HDP) a Litva (37 % k HDP).

Pro domácí ekonomiku a výhled do budoucna však není rozhodující pouze výše dluhu, ale kdo jsou věřitelé. Například japonskými věřiteli jsou především domácnosti, což je pro národní ekonomiku příznivější. Současně je velmi důležité, jaké vysoké saldo zahraničního obchodu dané země mají a další ukazatele.

Podpora podnikání je nutností

Když se daří národní ekonomice, tak stoupají daňové výnosy a snižují se naopak státní výdaje (např. na sociální dávky). Podpora podnikání je trendem ve všech vyspělých zemích světa. Fungující a přátelská státní správa, kvalitní infrastruktura, zjednodušování povinné administrativy a legislativy, kvalitní justice – to vše jsou možnosti, jak může vláda zlepšovat podnikatelské klima v zemi. Vysoké zadlužení je totiž nepříznivé pro národní ekonomiku a tedy pro všechny občany.

Kde je riziko bankrotu nejvyšší?

Německý server „Verlorene Generation“ pravidelně sestavuje žebříček zemí dle rizika státního bankrotu. Na předních místech najdeme většinou nejvíce zadlužené země, není to však pravidlem, například Japonsko má lepší hodnocení než Česká republika. Rozhoduje totiž struktura dluhu, schopnost ho splácet a další parametry. Ze 75. hodnocených zemí má Česko dvacáté nejlepší hodnocení.

První desítku zemí s nejnižším rizikem státního bankrotu tvoří Rakousko, Norsko, Švýcarsko, Švédsko, USA, Nový Zéland, Singapur, Hongkong, Finsko a Nizozemí. Nejvyšší riziko státního bankrotu je v těchto deseti zemí: Řecko, Venezuela, Pakistán, Portugalsko, Kypr, Irsko, Argentina, Jamajka, Ukrajina a Španělsko.

Tabulka: Zadluženost členských zemí OECD a EU

Pramen: CIA, The World Factbook 2012