Německá vláda připravila zákon o těžbě břidlicového plynu

"Nabízí to dobré vyhlídky do budoucna, i kdybychom na skutečný pokrok museli ještě čekat," uvedl Rösler. "Frakování" podle něj přináší "značné příležitosti, musíme ale vždy brát ohled na možné dopady na životní prostředí", dodal.

Levicová a zelená opozice tvrdí, že těžba pomocí frakování ohrožuje životní prostředí a vodní zdroje, a Strana zelených ji chce zcela zakázat. Návrh zákona zakazuje hydraulické štěpení v oblastech zvýšené ochrany vod a přírody a projekty těžby budou muset povinně zadávat studie dopadů na životní prostředí, uvedli ministři. Podle Olivera Krischera ze Strany zelených umožní zákon frakování na více než 80 procentech německého území.

Německo má pod povrchem až 2,3 bilionu krychlových metrů břidlicového plynu, odhaduje Volker Steinbach ze Spolkového ústavu pro geovědy a přírodní zdroje. To by zvýšilo německou vlastní produkci plynu stonásobně a největší evropské ekonomice by to stačilo na zhruba čtvrt století nynější spotřeby.

Plyn z břidlicových hornin se těží metodou kombinací hydraulického štěpení hornin a horizontálního vrtání v hloubkách. Zeleným aktivistům se v Evropě podařilo proti této metodě vzbudit odpor značné části veřejnosti tvrzeními o ohrožení podzemních vod a některé země jako Francie a Česká republika na tuto metodu uvalily moratorium.

Německá kancléřka Angela Merkelová minulý týden dala najevo, že vláda bude nové technologii těžby otevřená. Německo naléhavě potřebuje nové zdroje energie, protože vláda přikázala uzavřít do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi a prudký rozvoj obnovitelných zdrojů zdražuje energii a ohrožuje stabilitu energetických sítí.

Nejvhodnějším zdrojem pro pružné zajišťování dodávek je podle řady expertů vedle "špinavého" uhlí právě relativně čistý plyn. Ten je ale v Evropě asi čtyřnásobně dražší než v USA, kde tato surovina díky boomu těžby z břidlic v posledních letech prudce zlevnila.

Levný plyn transformoval celý americký energetický trh, posílil konkurenceschopnost amerického průmyslu a začíná mít zahraničněpolitické dopady. V Evropě zahájily přípravy k těžbě nového zdroje Polsko, Británie, Ukrajina, Rumunsko, Litva a Turecko.