Školáci se budou učit o financích povinně

Nedostatečná finanční gramotnost mnohdy napomáhá neseriozním společnostem k dosažení vlastního zisku na úkor spotřebitelů. Řada lidí stále nedokáže optimálně nastavit rodinný rozpočet a spravovat jednotlivé finanční produkty. Od zavedení povinné výuky si ministerstvo školství slibuje zvýšení finanční gramotnosti nejmladší generace.

Kdy se zařadí do českých učebních osnov finanční gramotnost? Budou se studenti učit o financích povinně?

Finanční gramotnost je jedna z oblastí, která patří k prioritám ministerstva školství. V současné době mohou základní školy vyučovat finanční gramotnost dobrovolně. Stávající podoba Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání dává učitelům prostor vyučovat danou problematiku v rámci oblastí Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět, Výchova k občanství, Člověk a svět práce. Povinnou součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se stane finanční gramotnost od 1. září letošního roku.

Co očekáváte od zavedení finanční gramotnosti?

Jedním z důvodů, proč ministerstvo školství pokládá za svou prioritu zavedení finanční gramotnosti jako povinné součásti vzdělávání, je vybavit žáky takovými znalostmi, dovednostmi a hodnotovými postoji, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe i rodinu a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb.

Nereaguje Ministerstvo školství s určitým zpožděním?

Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem školství a Ministerstvem průmyslu a obchodu vytvořilo již v roce 2007 tzv. standardy finanční gramotnosti. Ty popisují cílový stav finančního vzdělávání. Zjednodušeně řečeno popisují očekávané znalosti a dovednosti absolventů škol v oblasti osobních financí.

Pro oblast středního vzdělávání byl standard povinně zakomponován (postupně počínaje rokem 2007 až do roku 2010) do všech rámcových vzdělávacích programů, podle nichž střední školy nejpozději do dvou let zahájily výuku žáků dle vlastních školních vzdělávacích programů. Výuka finanční gramotnosti nabíhá ve středním vzdělávání postupně již od září 2009.

Kolik hodin týdně budou školy věnovat finanční gramotnosti?

Způsob zařazení finančního vzdělávání do výuky je v kompetenci jednotlivých škol. Témata budou zařazována v celém průběhu základního i středního vzdělávání. Školy zařadí témata finanční gramotnosti do stávajících předmětů – nejčastěji do matematiky, rodinné výchovy, výchovy k občanství, světa práce. Žáci můžou také pracovat na školních projektech na téma finanční gramotnost. Pokud se školy budou chtít finanční gramotnosti věnovat více, mohou k tomuto účelu využít disponibilní časové dotace.

Finanční gramotnost je velmi široký pojem. Můžete nám přiblížit konkrétní okruhy výuky?

Standardy finanční gramotnosti určují znalosti a dovednosti žáků ve třech úrovních – po pátém a devátém ročníku základní školy a po ukončení střední školy. Jednotlivé úrovně na sebe navazují – obsahově i svojí náročností.

Obsah Standardů je rozdělen do čtyř oblastí: Peníze, Hospodaření domácnosti, Finanční produkty a Práva spotřebitele (jen SŠ). U každé z těchto čtyř oblastí jsou stanoveny očekávané výstupy, tedy to, co by měl žák umět.

Standardy se postupně stávají součástí závazných rámcových vzdělávacích programů pro školy a stávají se součástí výuky ve školách. Řada očekávaných výstupů byla ale již v dosavadních vzdělávacích programech zařazena, nejedná se tudíž o úplně novou problematiku, spíše o její prohloubení a doplnění.

Kdo bude zajišťovat vedení těchto hodin?

Mnoho pedagogů je již pro výuku finanční gramotnosti proškoleno a kvalifikovaně ji učí. Základní školy mohou již delší dobu využívat na školení pedagogických pracovníků peníze z evropských fondů.

Lze odhadnout výsledky výuky finanční gramotnosti?

Výstupy vzdělávání jsou dány zmíněnými standardy finanční gramotnosti. Každý žák by měl umět po ukončení základní školní docházky nakládat s penězi v praxi. Například by měl umět sestavit rozpočet domácnosti, spravovat své finanční závazky a orientovat se ve finančních produktech. Současně musí být odpovědný i vůči státu, tedy podílet se na daňové povinnosti.

Myslíte si, že je finanční gramotnost v České republice srovnatelná s vyspělými západními státy?

Finanční gramotnost v České republice je podle některých mezinárodních studií na slabé úrovni. Finančně nejvzdělanější jsou lidé v Asii, Češi a Slováci se pohybují skutečně na spodních příčkách. Z věkových kategorií jsou podle průzkumu s finanční gramotností nejslabší lidé ve věku od 35 do 49 let, naopak nejlépe hodnoceni jsou lidé mladší – mezi 20 a 34 lety, kterých se již větší společenský důraz na finanční gramotnost osobně týká. Důvodem slabší finanční gramotnosti může být zcela jistě masový vstup nových bankovních a pojišťovacích ústavů a mnohdy nepřehledných nabídek produktů na trh. Postupné zavádění finanční gramotnosti do škol a jiných vzdělávacích institucí tak muselo reagovat na tento trend také postupně a obsah zaměření se musí tak – jako i nabídka finančních produktů – stále vyvíjet. Proto musí i obsah vyučování finanční gramotnosti neustále reagovat na nabídky trhu a tržních bankovních a pojišťovacích produktů nejen v rámci České republiky, ale v celoevropském a celosvětovém měřítku.

Děkuji za rozhovor, Zbyněk Drobiš, www.finance.cz