Obama se s Kongresem na změně škrtů nedohodl

Obama ve svém vystoupení po schůzce v Bílém domě konstatoval, že Spojené státy začnou ode dneška procházet hlubokými výdajovými škrty. Ty by měly podle plánu do konce tohoto fiskálního roku na konci září činit 85 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Podle únorové zprávy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) to ale bude díky rezervám jednotlivých ministerstev jen 44 miliard dolarů, tedy jen asi jedno procento celkových federálních výdajů.

Obama označil automatické škrty za "hloupé" a svalil vinu za jejich aktivaci na republikány. Sám mluvčí Bílého domu Jay Carney už ale minulý týden po zjištění jednoho z nejrespektovanějších amerických novinářů Boba Woodwarda přiznal, že s myšlenkou automatických škrtů přišel v jednáních z léta 2011 o snížení rozpočtového deficitu a zvýšení dluhového stropu sama Obamova administrativa. Woodward navíc k nelibosti Bílého domu konstatoval, že tehdejší dohoda vylučuje nahrazení škrtů zvýšením daní.

Obama je přesvědčen, že automatické škrty mohou být nahrazeny jinými kroky, které sníží deficit "rozumnějším a vyváženějším způsobem". Vyzval k dohodě, která bude zahrnovat zvýšení daní, předpověděl ale, že přimět k tomu republikány bude trvat několik týdnů nebo měsíců.

Další zvyšování daní po schůzce zcela vyloučil republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner. "Diskuse o příjmech podle mého názoru skončila, nyní je čas pustit se do problému výdajů," řekl Boehner podle agentury Reuters. V lednu se Kongres dohodl na zvýšení daňových sazeb na nejvyšší příjmy a dalších daní o více než 600 miliard dolarů během deseti let.

Republikáni čekají jen na to, zda Bílý dům navrhne namísto paušálních škrtů rozumnější způsob snižování výdajů. Obama, který v minulých dnech objížděl zemi s varováním před drastickými dopady škrtů na veřejnost a ekonomiku, ale s ničím takovým nepřišel.