Podle IWR začnou letos v Německu fungovat nové uhelné zdroje o výkonu 5300 megawattů. Odstaveny budou starší uhelné elektrárny o celkovém výkonu 1000 megawattů.
Německo v březnu 2011 v reakci na vlnu cunami v Japonsku, která způsobila havárii tamní jaderné elektrárny Fukušima, vyřadilo osm jaderných reaktorů postavených před rokem 1980. Vláda kancléřky Angely Merkelové poté rozhodla, že zbývající jaderná zařízení v zemi budou odstavena nejpozději do roku 2022.
Berlín vyhlašuje, že chce nahradit jadernou energii vysoce subvencovanými solárními a větrnými zdroji, jejich prudký rozvoj ale už výrazně zdražil koncové ceny elektřiny a působí velké potíže energetickému trhu a v energetickém systému. Energetické podniky se tak ve snaze zajistit spolehlivé dodávky stále více orientují na uhlí. To v Evropě výrazně zlevnilo pod tlakem dovozů přebytků z USA, kde elektrárny přecházejí na levný plyn.
Růst spotřeby uhlí vede v Evropě, která si stanovila ambiciózní cíle snižování emisí, k jejich opětnému růstu. Emise loni v Německu vzrostly o 1,6 procenta, uvedlo tento týden spolkové ministerstvo životního prostředí. V USA, které se ke Kjótskému protokolu o snižování emisí nepřipojily, emise díky přechodu na relativně čistý plyn naopak v posledních letech zřetelně klesají.