"Schválení, či odmítnutí navrhovaného projektu zřejmě nebude mít významný vliv na tempo rozvoje těžby z živičného písku (v Kanadě), ani na objem těžších druhů ropy, které se zpracovávají v rafineriích u Mexického zálivu," píše se ve zprávě ministerstva. Zprávu, která má asi 2000 stran, s napětím očekávalo odvětví těžby ropy v celé Severní Americe.
Ropovod Keystone XL se chystá vybudovat kanadská společnost TransCanada. Pokud dostane od úřadů v USA všechna potřebná povolení, bude se ropovodem dopravovat ropa z provincie Alberta do rafinerií v Texasu.
V západokanadské provincii Alberta je už delší dobu na vzestupu těžba ropy z živičného písku. Ta je sice ekologicky méně šetrná, znamená však ekonomickou vzpruhu pro západní Kanadu. Spojeným státům by ropovod zase pomohl snížit závislost na dovozu ropy z oblastí, s nimiž Američané nemají dlouhodobě přátelské vztahy.
Spojené státy loni výstavbu ropovodu odmítly, protože produktovod měl vést přes ekologicky citlivou oblast v Nebrasce. TransCanada tedy návrh trasy přepracovala a znovu předložila k posouzení.
Ropovod by měl zásadní dopady na celé odvětví, protože na západě Kanady se těžba ropy v posledních letech citelně zvýšila. Protože ale ropu není možné dopravit do rafinerií u Mexického zálivu, jsou ropné společnosti nuceny surovinu prodávat s výraznou slevou. Za jeden barel si tak účtují i méně než 50 dolarů, ačkoliv americká lehká ropa West Texas Intermediate se prodává za více než 80 dolarů. Těžší druhy ropy, které se těží na západě Kanady, bývají o trochu levnější. Jejich zpracování v rafineriích je totiž složitější.
Některé firmy začaly ropu z Kanady na jih USA dopravovat po železnici, což má na životní prostředí ještě horší dopady, než kdyby se vybudoval ropovod. Zpráva amerického ministerstva připouští, že rozvoj těžby ropy na západě Kanady odmítnutí ropovodu nijak nezpomalí, protože Kanada by začala v takovém případě ropu vyvážet do Asie.