Kořeny sporu sahají do roku 2002, kdy Argentina vyhlásila historicky největší státní bankrot a později se vyrovnala jen s některými věřiteli. Nespokojení věřitelé po Argentině žádají, aby jim vrátila všechny peníze, které do nákupu argentinských státních dluhopisů vložili. To ale Argentina odmítá.
Nespokojení věřitelé se domáhají částky asi 1,3 miliardy dolarů (zhruba 25,7 miliardy Kč). Prezidentka Cristina Fernándezová ale poukazuje na to, že věřitelé měli šanci v roce 2005 a pak znovu v roce 2010 přistoupit na dohodu. Té využilo zhruba 93 procent věřitelů, kteří se smířili s tím, že musejí odepsat významnou část investice. Za původní dluhopisy dostali nové a ty Argentina vždy řádně proplácela.
"Vždy jsme poctivě zaplatili vše, co jsme slíbili," řekla podle agentury AP Fernándezová, která nespokojené věřitele nazývá supími fondy. Tak se označují investoři, kteří s vědomím vysokého rizika nakupují podhodnocená aktiva a doufají, že se jim podaří vymoci celou nebo významnou část nominální hodnoty. Do sporu s Argentinou se dostaly hlavně fondy Aurelius Capital Management a NML Capital ze skupiny Elliott Management.
Postoj odvolacího soudu v New Yorku tak naznačuje, že Argentina dostává další šanci, aby vysvětlila, jak by její návrh mohl fungovat. "Protože parametry návrhu Argentiny, ani její ochota se tím návrhem řídit nejsou ze zápisu zřejmé, nařizuje se, aby nejpozději 29. března 2013 Argentina soudu písemně předložila přesné podmínky alternativní platby a harmonogram, podle něhož se bude postupovat," uvedl soud.
Ve středu se v případu NML Capital versus Argentina konalo klíčové slyšení. Pokud Argentina věřitelům nezaplatí, mohla by se podruhé ocitnout v platební neschopnosti, tentokrát s dluhem asi 24 miliard dolarů (zhruba 474 miliard Kč). V roce 2002 země nedokázala řádně proplatit dluhopisy asi za 100 miliard dolarů (téměř dva biliony Kč v dnešním kurzu).