Zákon, který má zkasírovat Google a spol., sklízí u Němců kritiku

03.03.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Berlín 3. března (zpravodaj ČTK) - Převážně kritiku vyvolala v Německu schválená podoba zákona, který nařizuje provozovatelům internetových vyhledávačů a zpravodajských agregátorů platit vydavatelstvím za zveřejňování jejich zpráv. Norma přezdívaná Lex Google nakonec umožňuje bezplatně zpřístupňovat jen malé ukázky textů, aniž by ovšem definovala jejich rozsah. To podle odborníků i vydavatelů vytvoří právní nejistotu a podle komentátorů se zákon zcela míjí se svým původním záměrem.

S dlouho diskutovanou úpravou v pátek souhlasili němečtí poslanci a odhlasovat ji musí ještě horní parlamentní komora, Spolková rada. Původní návrh vlády požadoval, aby webové vyhledávače a agregátory platily za jakoukoli ukázku článku (takzvaný snippet) nebo video, které zveřejní na svých stránkách. Nedotčeno mělo zůstat jen uvádění linků na originální text či reportáž.

Vládní středopravá koalice opatření zdůvodňovala zlepšením právní ochrany internetové žurnalistiky. Po jeho zavedení už dlouho volaly německé mediální domy v čele s vlivným koncernem Axel Springer, které si od něj slibovaly získání podílu na ziscích internetových vyhledávačů, jako je zejména světová jednička na tomto poli Google. Ti záměr naopak dlouhodobě kritizují.

Zákonodárci předlohu však nakonec zmírnili a povolili bezplatné zveřejňování "jednotlivých slov a velmi malých textových úryvků". Podle německého experta na autorské právo Igora Barabashe to ale povede jen k právní nejistotě, protože soudům bude trvat roky, než definují, co přesně znamenají "velmi malé textové úryvky".

"Nikdo neví, co tento termín znamená a kde leží hranice mezi tím, kdy jsou 'velmi malé textové úryvky' legální a když už budou spadat pod novou regulaci," tvrdí Barabash. Považuje přitom za nepravděpodobné, že by horní komora parlamentu normu neschválila.

Změnu v zákoně kritizoval také Spolkový svaz novinových vydavatelství, který si od něj sliboval jasné definování právní pozice nakladatelství. Připustil nicméně, že i tato úprava je lepší než žádná. Ohradila se proti ní rovněž střechová organizace německého IT sektoru BITKOM.

Přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung ve svém komentáři uvedl, že "z Lex Google se stal Lex Zhola nic", a internetového giganta označil za skutečného vítěze sporů o konečnou podobu normy. Podobně záležitost komentuje berlínský list Der Tagesspiegel, podle něhož "z Lex Google nebude nic".

Samotný Google si finální verzi zákona vykládá tak, že se nijak nedotkne jeho současných služeb uživatelům. "Domníváme se, že výsledky hledání na internetu budou i v budoucnu možné ve stávající formě," reagoval mluvčí společnosti.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK