Zpřesněná data ukazují, že třetí největší ekonomika světa se zvolna dostává z mělké recese. Problémem ale zůstává bilance běžného účtu, která skončila deficitem 365 miliard jenů (asi 75,8 miliardy Kč). To je už třetí schodek v řadě.
Japonsko má od konce loňského roku novou vládu, v jejímž čele stojí premiér Šinzó Abe. Ten už před nástupem do funkce slíbil, že posílí fiskální výdaje a zajistí ekonomice silný měnový stimul, aby ji dostal z vleklé deflace. Takzvaná reflace, tedy návrat k růstu cen, ale asi nebude zcela bezbolestná.
Politika nového ministerského předsedy už stačila způsobit, že kurz jenu vůči dolaru spadl nejníže za tři a půl roku. To je dobrá zpráva pro japonské exportéry, kteří jsou tak schopni lépe konkurovat na světovém trhu.
Slabá měna je ovšem špatnou zprávou pro ty, kteří dovážejí ze zahraničí. Kvůli nízkému kurzu se jim totiž zvyšují náklady, což může zkomplikovat snahu o celkové zotavení ekonomiky. Japonsko je totiž závislé na dovozu surovin, jejichž ceny se ve světě drží vysoko. Při poklesu kurzu jsou tedy suroviny pro odběratele v Japonsku ještě dražší.