ČSÚ: Desetina vysokoškoláků loni brala přes 72.808 korun měsíčně

 

Podle něj na to byli vysokoškoláci výrazně lépe než pracující se základním nebo nedokončeným vzděláním i z hlediska mzdového mediánu, který více vypovídá o skutečné výši mezd. Medián nebo také střední mzda je částka, která rozděluje zaměstnance podle platů na poloviny, jedna z nich přitom dostává nižší mzdu než medián, druhá polovina vyšší. Loni medián v Česku činil podle předběžných výpočtů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) 22.247 koruny.

Vysokoškolsky vzdělaní podle mediánových hodnot brali 32.786. Pracující s maturitou měli 23.288 korun, vyučení bez maturity 18.817 Kč a zaměstnanci se základním a nedokončeným vzděláním 15.695 Kč.

Z hlediska zaměstnaneckých kategorií už tradičně nejvyšší mzdy měli řídicí pracovníci, u kterých se podle ČSÚ výdělek v posledních letech zároveň nejrychleji zvyšoval. Loni jejich střední mzda byla 40.326 korun, naopak nejnižší měli pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, a to 13.398 Kč.

Propast byla stále i mezi mzdou mužů a žen. Mediánový hrubý příjem žen loni dosahoval 85 procent střední mzdy mužů. Byl 20.271 korun, tedy o 3594 korun nižší. Podle statistiků největší rozdíly přitom byly u nejlépe placených, kde desetina mužů vydělávala více než 45.417 korun, zatímco u žen to bylo 34.661 Kč.

Podle věku zaměstnanců byl nejvyšší mzdový medián u starších 60 let, činil 23.104 korun. Nejnižší příjmy měli zaměstnanci mladší 20 let, kteří brali 14.432 korun.

ČSÚ současně upozornil na to, že zaměstnanci s českým občanstvím nejsou ti, kteří mají v Česku nejvyšší mzdovou úroveň. "Vyšší medián mezd, a to 23.864 Kč, mají občané Slovenska pracující v ČR," uvedl ČSÚ a doplnil, že naproti tomu nejnižší mzdovou úroveň v Česku mají zaměstnanci se státním občanstvím Ukrajiny, Bulharska, Polska a Rumunska.