Zimní zahrada: Tak trochu jiný svět (5.díl)

Prosklený prostor by měl být dostatečně předsunutý před hmotu domu, aby byl vystaven slunci po co největší část dne, a co nejvyšší, pokud možno prostupující přes dvě podlaží. Takový umožní lepší cirkulaci vzduchu a omezí nežádoucí přehřívání.
Své opodstatnění má i zkosení horní části, na přechodové hraně případně s uplatněním ohýbaného skla. Nejenže zajistí kolmý dopad slunečních paprsků v zimě a jejich odraz v létě, ale usnadní také údržbu. Sklo je totiž nutné čas od času zbavit usazeného prachu, což právě u zastřešení není vůbec jednoduché. Ze zkosené plochy za nás smyje špínu déšť.

Zimní zahrada je tak trochu vlastní svět se specifickými nároky a klimatickými podmínkami. Jak rychle se umí přes den prohřát, tak rychle zase k večeru vychladne. Proto ani při použití těch nejkvalitnějších skel a profilových systémů se otevřená dispozice v podobě přímého propojení zimní zahrady s interiérem domu nedoporučuje. Vždy je lepší nějaký předěl, zpravidla prosklenými dveřmi.

Ať už stavebník vsadí na kterýkoli profilový systém a jakékoli izolační zasklení, ať bude zimní zahradu využívat k tomu či onomu, musí být připraven na to, že je to v každém případě luxus. Tomu odpovídá i cena, která se podle velikosti, tvaru, rozpětí, počtu otevíratelných prvků a dalších nezbytných doplňků může vyšplhat z řádu statisíců až k sedmimístným cifrám.

Připraveno ve spolupráci s časopisem