Na Kypru se po odmítnutí plánu záchrany vedou krizová jednání

V úterý večer kyperský parlament odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč). Kypr je nyní v neznámých vodách, protože dosud všechny země, které žádaly EU v posledních třech letech kvůli dluhové krizi o pomoc, přijaly tvrdé podmínky v podobě úsporných opatření a reforem.

Prezident Nikos Anastasiadis si svolal do svého úřadu stranické předáky a guvernéra centrální banky. Poté se má účastnit zasedání vlády a jednání s činiteli Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF. Mezitím jednají vládní ministři s centrální bankou o "plánu B", řekl vládní mluvčí Christos Stylianides.

V úterý mluvil Anastasiadis telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes jedná kyperský ministr financí Michalis Sarris v Moskvě o další finanční pomoci. Rusku se příliš nelíbil plán, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm.

Kyperské banky dnes ještě zůstávají uzavřeny a poprvé od víkendové dohody by se měly otevřít ve čtvrtek. Po oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.

Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Její arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církve má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.

Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. "Míč je nyní na kyperské straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. "Kypřanům určitě pomůžeme, ale jen za podmínek, které dávají smysl. ESM (záchranný fond eurozóny) ani ECB rozhodně nemohou dovolit vznik bezedné jámy," řekla rakouská ministryně financí Maria Fekterová.

Sarris podle řeckých médií nabídne Rusku dvě největší kyperské komerční banky Bank of Cyprus a Laiki Bank za symbolické jedno euro. Prodej bank je jednou z cest, jak zachránit instituce, které nutně potřebují miliardy eur na rekapitalizaci a na jejichž sanaci ze státního rozpočtu Kypr nemá.

Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.