ECB v úterý potvrdila závazek poskytovat i nadále bankám v eurozóně potřebné finance, a to podle platných pravidel. Uvedla to poté, co kyperský parlament odmítl plán jednorázového zdanění většiny vkladů u kyperských bank. Ten byl pro eurozónu podmínkou k udělení finanční pomoci zemi v sumě deseti miliard eur (256 miliard Kč).
"Nepohrozili jsme (odstřižením likvidity), ale jen jsme poukázali na skutečnost, že můžeme dodávat nouzovou likviditu pouze solventním bankám a na to, že solventnost kyperských bank nelze předpokládat, jestliže se v brzké době nedohodne program pomoci, který umožní rychlou rekapitalizaci bankovního sektoru," řekl Asmussen v rozhovoru pořízeném v úterý večer.
Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.
Komentátoři poukazují na to, že eurozóna požadavkem konfiskace části všech kyperských vkladů porušila princip, na němž se shodla na počátku finanční krize a podle něhož jsou bezpečně garantovány bankovní vklady do 100.000 eur (2,56 milionu Kč). Tím evropští politici ohrozili bankovní systém v celé eurozóně právě v době, kdy se dohodli na plánu bankovní unie, a "dostali se na novou úroveň idiotství", napsal pro agenturu Bloomberg komentátor Clive Crook.