Kypr se po úterním odmítnutí pomoci ocitl v nejistotě

Kyperský parlament v úterý odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč). Kypr je nyní v neznámých vodách, protože dosud všechny země, které žádaly EU v posledních třech letech kvůli dluhové krizi o pomoc, přijaly tvrdé podmínky věřitelů v podobě úsporných opatření a reforem.

Kyperský ministr financí Michalis Sarris nyní jedná v Moskvě o další finanční pomoci. V jednáních s ruským protějškem Antonem Siluanovem ministr zatím žádné dohody nedosáhl, chce ale jednat dál. "Budeme v našich diskusích pokračovat, abychom nalezli řešení, od nějž doufáme, že nám poskytne určitou podporu," řekl Sarris.

Rusku se příliš nelíbil záchranný plán, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Moskvu podle agentury rozhněvalo, že to s ní Nikósie nekonzultovala.

Kyperské banky dnes zůstaly třetí den uzavřeny. Poprvé od víkendové dohody se měly otevřít ve čtvrtek, guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis ale řekl, že o tom se ještě nerozhodlo. Po sobotním oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.

Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Nikosem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.

Pozornost dnes upoutala rovněž zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten, podle které si kyperští politici před víkendovým rozhodnutím o zdanění vkladů poslali do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).

Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. "Míč je nyní na kyperské straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Kyperská vláda by nyní podle Evropské komise měla předložit řešení situace zaručující udržitelnost státního dluhu a jeho snížení na 100 procent hrubého domácího produktu v roce 2020.

Problémy Kypru podle komise souvisejí s jeho přebujelým bankovním sektorem, který je několikanásobně větší než jeho HDP. Svou vinu má prý i předchozí prezident Demetris Christofias, který podle EK oddaloval řešení celé situace.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. "Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.

Tlak na Kypr vystupňovala ECB. Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní.

Komentátoři poukazují na to, že eurozóna požadavkem konfiskace části všech kyperských vkladů porušila princip, na němž se shodla na počátku finanční krize a podle něhož jsou bezpečně garantovány bankovní vklady do 100.000 eur (2,56 milionu Kč). Tím evropští politici ohrozili bankovní systém v celé eurozóně a "dostali se na novou úroveň idiotství", napsal pro agenturu Bloomberg komentátor Clive Crook.

Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.