Zemědělci na východě mají naději na část výhod, jaké má konkurence z Evropské unie
Jednání o vstupu Polska do Evropské unie se přiblížilo k nejproblematičtější
kapitole, jakou je integrace zemědělství. Cla na dovoz vybraných komodit, garantované ceny, kvóty, vývozní kompenzační platby a další formy podpory, jež ve vzájemném zemědělsko-potravinářském obchodu uplatňují Polsko a Evropská unie, zreviduje v nejbližších týdnech smíšený expertní tým. Vyplynulo to z jednání, které koncem minulého týdne vedl v Bruselu polský náměstek ministra zemědělství Jerzy Plewa. Do března by měli odborníci zjistit, u kterých komodit a jakou formou by bylo možno obchod liberalizovat.Unie se chce především dozvědět, na jaké agrární výrobky a z jakého důvodu vlastně Polsko před pár týdny zavedlo dovozní cla. Podle polských zdrojů vláda namísto původně zvažovaného plošného zvýšení cel, jež by se týkalo dovozu zhruba 400 potravinářských položek, zvolila tzv. krátkou variantu obsahující asi dvě desítky komodit, mezi nimi mouku, máslo, cukr, slad a některá krmiva. Odvetná opatření Brusel zatím neplánuje a úředníci Evropské komise dokonce přiznávají, že polská cla nedosahují úrovně, na jako
u by je mohla Varšava zvýšit ve smyslu dohod Světové obchodní organizace (WTO).O agrárním obchodu v souvislosti s rozšiřováním unie se minulý týden hovořilo i na berlínském Grüne Woche, jednom z největších světových zemědělsko-potravinářských veletrhů. "Očekáváme, že Evropská unie co nejdříve stanoví termín jednání o agrárním sektoru a také datum očekávaného rozšíření, a ne že bude množit další pochybnosti," zdůraznil polský ministr zemědělství Artur Balazs. Reagoval tak na zahajovací prohlášení komisaře
pro zemědělství Franze Fischlera, že "okamžité přiznání přímých kompenzačních plateb novým členům by vedlo ke zpomalení nezbytných strukturálních reforem v zemědělství dnešních kandidátů". Kriticky se k jeho slovům vyjádřil v německé metropoli i český ministr zemědělství Jan Fencl, podle něhož "je třeba o těchto otázkách s unií velmi tvrdě jednat".Pokud jde o začleňování polského zemědělství do evropského kontextu, je ve hře skutečně mnoho. Tento sektor tam i v poválečných desetiletích zůstával ze čtyř pětin v soukromých rukou, dosud je s ním ekonomicky spojena bezmála čtvrtina práceschopné populace (v ČR necelá 4 %), přestože na hrubém domácím produktu se podílí jen 6 % (v ČR necelými 3 %). Široce koncipovaná restrukturalizace polského venkova, bez níž se
země tak jako tak neobejde, je tedy úkol mimořádně nákladný a sociálně citlivý."Nikdy nepřipustíme, aby například Francie či Řecko čerpaly v plném rozsahu výhody ze Společné agrární politiky, kdežto my jako noví členové nikoli. To by bylo členství druhé kategorie," konstatoval před pár dny v Bruselu šéf polského resortu zahraničí Bronisław Geremek s tím, že harmonogram počítající s datem přijetí v roce 2003 je stále aktuální. Po jeho jednání s Günterem Verheugenem, komisařem odpovědným za rozšíření, svit
la v konfliktním zemědělském dialogu naděje na kompromis, napsala Rzeczpospolita. Osou, kolem níž se teď budou točit předvstupní rozhovory, jsou přímé kompenzační platby unijním farmářům a otázka, zda mají či nemají být poskytovány též nováčkům hned s jejich začleněním. Díky těmto dotacím je jinak drahá unijní produkce konkurenceschopná. Na jejich poskytnutí příštím členům nejsou v unii peníze.Jedním z možných řešení je zahrnout přímými platbami alespoň ty rolníky, kteří dodávají na trh. Průměrné polské desetihektarové hospodářství by tak mohlo ročně obdržet asi 2000 euro. Pro srovnání například francouzští velkopěstitelé pšenice inkasují ročně doplatky kolem 30 tisíc euro. Z polských dvou miliónů hospodářství pro trh pracuje asi 400 tisíc, čímž by se náro
ky na tuto podporu podstatně snížily, i když by stále šly do miliard euro.Polská vláda ale zároveň trvá na tom, že zbylých 1,6 miliónu agrárních malovýrobců nelze ze sociálních důvodů obětovat na oltář rychlého vstupu do unie. A tady by přišlo vhod kompromisní řešení, které zatím neformálně navrhl komisař Fischler. Noví členové by mohli místo kompenzací dostávat strukturální pomoc, zaměřenou na přeměnu venkova a snižování zaměstnanosti v agrárním sektoru. Zatím se ale neví, kde by na to unie vzala. Nejspí
š počítá, že rozšíření nastane později než v původně předpokládaném roce 2002, a že by tedy prostředky mohly pocházet z takto "naspořených" peněz.Zdroj: HN z 24. 1. 2000
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
Jaguar se stal terčem hromadného posměchu. Vysmívá se mu Elon Musk i automobilka MG
Koncepty a předporudkční auta dokážou být hodně nevšední a originální. Poznat jejich výrobce bývá obtížné, dokážete to?
