Dům Berezovského zkoumají odborníci na jaderné hrozby

Berezovskij získal v roce 2003 v Británii azyl. Stal se tam pak velkým kritikem ruského prezidenta Vladimira Putina a spolupracoval například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu ozářením. Berezovskij zemřel v sobotu ve věku 67 let. Jeho smrt zatím zůstává nevysvětlena.

Z vlivného "oligarchy" a spojence Kremlu se Berezovskij stal po Putinově nástupu k moci nežádoucí osobou a ruské soudy jej v nepřítomnosti odsoudily k mnoha letům vězení vesměs za tunelování. Od roku 2000 žil v Británii, kde přežil několik pokusů o atentát. Známý moskevský právník Alexander Dobrovinskij, který magnáta dobře znal, se domnívá, že Berezovskij spáchal sebevraždu.

Bývalý šéf ruského nakladatelství Kommersant Publishing House Damian Kudrjavcev uvedl, že Berezovskij zemřel v 11:00 hodin místního času. Kudrjavcev na Twitteru napsal, že se neobjevily žádné známky násilné smrti. Podle dalších zdrojů byl mrtvý Berezovskij nalezen v koupelně. V posledních týdnech údajně utrpěl několik srdečních příhod.

Berezovského deprese mohly podle zdrojů souviset se ztrátou majetku. Loni v srpnu prohrál soudní spor s ruským miliardářem a vlastníkem londýnského fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičovi o vlastnictví ruské ropné společnosti Sibněfť, kde šlo o více než pět miliard dolarů (asi 100 miliard Kč). Berezovskij tvrdil, že jej Abramovič zastrašováním nutil prodat své akcie Sibněfti za zlomek skutečné hodnoty. Jeho tvrzení londýnský soud označil za nevěrohodná a nařídil mu, aby Abramovičovi zaplatil odškodné 56 milionů dolarů, píše ruská televize RT.

Berezovskij získal ohromný vliv a majetek za prezidenta Borise Jelcina. Vlastnil podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích. Ke konci 90. let však musel v Rusku stále častěji čelit skandálům kolem svých podnikatelských aktivit ve firmách Sibněfť, Aeroflot a televizi ORT. Jeho osud zpečetilo to, že se postavil proti Putinovi.

V Rusku byl Berezovskij odsouzen k celkem 19 letům vězení za rozkrádání majetku letecké společnosti Aeroflot a za údajné vytunelování automobilky Autovaz. Byl také obviněn z pokusu o státní převrat a dalších trestných činů.

pmh