"Uhlí z dolu ČSA je vysoce kvalitní, nemělo by končit v elektrárně s účinností kolem 30 procent," řekl Hájek. Podle něj takové využití uhlí z dolu ČSA představuje zmaření dvou třetin jeho energetického obsahu.
Podle Hájka je uhlí z dolu ČSA pro Chvaletice nevhodné. "To uhlí je příliš výhřevné pro využití v chvaletické elektrárně," řekl. Bude nutné vytvořit palivovou směs s jiným uhlím, například z dolu Vršany, který patří do těžební skupiny Czech Coal, z níž se Litvínovská uhelná vyčlenila, dodal Hájek.
ČEZ zásoboval Chvaletice uhlím ze Severočeských dolů, které energetické skupině patří.
Hájek dále varoval, že kvůli akvizici Chvaletic Litvínovskou uhelnou hrozí v budoucnu nedostatek uhlí na českém trhu. ČEZ původně počítal se zastavením provozu elektrárny po roce 2015. Podle Hájka však není pravděpodobné, že by Litvínovská uhelná kupovala zdroj za 4,12 miliardy korun jen kvůli jeho provozu po dobu tří let. Hájek očekává, že elektrárna bude fungovat minimálně do roku 2020, podle něj ale v dlouhodobém plánování spotřeby uhlí trh s tak dlouhým provozem nepočítal.
Litvínovská uhelná však už minulý týden uvedla, že současný objem těžby hnědého uhlí plně pokrývá poptávku. Spolumajitel společnosti Jan Dienstl řekl, že koupě Chvaletic nezasáhne už dohodnuté smlouvy na odběr uhlí. Dodal, že Litvínovská uhelná dokáže zajistit palivo pro Chvaletice z vlastních i smluvních zdrojů.