Hlavním důvodem zpomalení ekonomického růstu bude další oslabení domácí i zahraniční poptávky, na které je exportně orientovaná ekonomika závislá. Značná část slovenského vývozu směřuje do zemí eurozóny a do Česka, které se potýkají s recesí. "Zahraniční poptávka může být negativně ovlivněna konsolidačními opatřeními, dluhovou krizí a situací v bankovním sektoru v eurozóně," řekl guvernér NBS Jozef Makúch.
Dluhová krize naposledy postihla Kypr, který výměnou za finanční pomoc od eurozóny ve výši deset miliard eur musí získat dalších zhruba 5,8 miliardy eur z vlastních prostředků. Tyto peníze si chce obstarat především zdaněním bankovních vkladů přesahujících 100.000 eur.
Horší vývoj slovenského hospodářství podle NBS způsobí, že stát kromě jiného vybere na daních a na povinných odvodech méně peněz. "Naše predikce předpokládá, že dojde k dodatečným úsporným opatřením," doplnil viceguvernér NBS Ján Tóth. Úsporná opatření by měla pomoci tomu, aby vláda dodržela svůj dřívější závazek snížit schodek veřejných financí v letošním roce pod tři procenta výkonu ekonomiky, jak to vyžadují pravidla EU.
NBS snížila také výhled ekonomického růstu země na příští rok, a to na 2,8 procenta z dřívějších 3,3 procenta. Zhoršení výkonnosti hospodářství se podle prognózy letos projeví dalším růstem nezaměstnanosti na téměř 15 procent. Vysoká nezaměstnanost je jedním z největších ekonomických problémů Slovenska.