OECD: Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady zaměstnavatele?

V Česku mzdové náklady zaměstnavatele výrazně zvyšuje povinné pojistné, které musí zaměstnavatelé za své zaměstnance platit.

• Zaměstnavatel tak musí v Česku zaměstnanci vyplatit hrubou mzdu a ještě odvést povinné odvody na pojistném. Z hrubé mzdy zaměstnance musí samozřejmě provést všechny potřebné odvody za zaměstnance (4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění). Za správné vyčíslení povinných odvodů (daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění) je vždy zodpovědný zaměstnavatel. Zaměstnanec se nemůže např. stát dlužníkem na zdravotním pojištění, přípané dlužné zdravotní pojištění je vždy vymáháno po zaměstnavateli.
• Dále zaměstnavatel platí v souhrnu 34 % na povinném pojistném. Z toho 9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění. Vypočítané sociální i zdravotní pojištění se přitom zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

---

Čtěte také

Deset mýtů u zdravotního pojištění
OECD: Jak vysoká je průměrná mzda?
Proč je zdanění práce v Česku nadprůměrné?
Daňová mizérie v zemích OECD
OECD: Jak se liší čistá mzda od hrubé mzdy?

---

Výpočet průměrných mzdových nákladů

Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu 25 101 Kč stojí v Česku zaměstnavatele 33 637 Kč měsíčně. Zaměstnavatel zaplatí totiž na zdravotním pojištění za svého zaměstnance 2 260 Kč (25 101 Kč x 9 %) a 6 276 Kč na sociálním pojištění (25 101 Kč x 25 %).

• Povinné vysoké odvody v Česku výrazně zdražují cenu práce. Dalšími zeměmi, kde zaměstnavatelé odvádí na povinném pojistném za své zaměstnance více, než 30 % z členských zemí OECD jsou: Francie (44 %), Estonsko (34,4 %), Česko (34 %), Itálie (32,1 %), Švédsko (31,4 %). Naproti tomu na Novém Zélandu, v Chile a v Dánsku neodvádí zaměstnavatelé za zaměstnance na povinných odvodech nic.

Pro zaměstnavatele jsou rozhodující mzdové náklady

Ve sdělovacích prostředcích bývá zpravidla publikována průměrná mzda v zemi. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je to jistě velmi důležitý údaj, který při správném pochopení (např. zohlednění vykonávané profese, místa výkonu práce nebo praxe) může sloužit k porovnání mzdové úrovně a pomáhá např. při vyjednávání o mzdě.

• Pro zaměstnavatele je však rozhodujícím údajem, kolik skutečně zaměstnavatele zaměstnanec stojí, tedy celkové mzdové náklady. V přiložené tabulce tak máme uvedeny průměrné mzdové náklady zaměstnavatelů v zemích OECD za celý rok 2012. V národní měně i euro.

Na co si dát pozor?

Uvedené porovnání mzdových nákladů je provedeno u průměrné mzdy. Např. u nadprůměrné mzdy by bylo pořadí jiné. Důvodem je rozdílné nastavení stropu pro platbu povinného pojistného. V mnoha zemích je zaveden strop, po jehož dosažení se již z příjmu povinné pojistné neplatí. V Česku je od roku 2013 zaveden pouze strop pro platbu sociálního pojistění. U zdravotního pojištění byl strop od letošního roku zrušen. Všichni zaměstnanci tedy v Česku odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy bez ohledu na jejich příjem a zaměstnavatel dalších 9 %. U sociálního pojištění činí maximální vyměřovací základ (strop) pro rok 2013 částku ve výši 1 242 432 Kč. Po dosažení stropu během roku se již sociální pojištění neodvádí.

Nejvíce stojí zaměstanvatele zaměstnanec v Norsku

V přiložené tabulce máme uvedeny průměrné mzdové náklady na zaměstnance s průměrnou mzdou za celý rok 2012. Průměrná mzda v Česku dle databáze OECD za rok 2012 činí 300 421 Kč (25 035 Kč měsíčně). Nepatrně se liší od průměrné mzdy dle Českého statistického úřadu (25 101 Kč). V tabulce pracujeme u všech zemí s údaji dle OECD, aby byla data porovnatelná. Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu v Norsku stojí zaměstnavatele 11,7krát více než zaměstnavatele zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu v Mexiku.

• Z členských zemí OECD jsou nejvyšší průměrné mzdové náklady zaměstnavatele za celý rok (hrubá mzda + povinné pojistné placené zaměstnavatelem) v Norsku (76 678 euro), Švýcarsku (75 696 euro), Austrálii (62 970 euro), Švédsku (60 847 euro), Belgii (59 975 euro) a Lucembursku (57 629 euro).
• Česko jsou průměrné mzdové náklady za celý rok 402 564 Kč (15 607 euro) a jsou tedy osmé nejnižší ze zemí OECD.
• Naopak nejnižší průměrné mzdové náklady zaměstnavatele z členských zemí OECD za rok 2012 jsou v Mexiku (6 561 euro), Chile (10 187 euro), Polsku (10 843 euro), Maďarsku (11 517 euro), Slovensku (12 558 euro) a Turecku (13 668 euro).

Průměrné mzdové náklady zaměstnavatele (v zemích OECD, za rok 2012)

Poznámka: na eura přepočteno aktuálním kursem ze dne 22. 3. 2013
Pramen: OECD, Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2012)