Energetická společnost ČEZ tento týden předala česko-ruskému konsorciu a Westinghousu předběžné hodnocení jejich nabídek s tím, že s nimi chce dál jednat o jejich vylepšení. Generální ředitel Westinghousu Danny Roderick poté oznámil, že jeho společnost zatím v hodnocení celkově vede. Konsorcium MIR.1200 následně uvedlo, že jeho nabídka byla hodnocena jako lepší ve třech kategoriích ze čtyř.
"Vůbec nepředpokládáme, že bychom nemuseli uspět. Tuto variantu jsme vůbec neanalyzovali," řekl dnes Tomíček. "Pokud bychom hypoteticky uvažovali, že bychom neuspěli, nebyla by to pro nás velká tragédie, protože ve světě realizujeme mnoho projektů. Naproti tomu pro Westinghouse by to zřejmě tragédie byla," dodal.
Podle Tomíčka je Temelín pro Westinghouse jedinou reálnou možností, jak zahájit další stavbu jaderné elektrárny. "Tento tendr je unikátní tím, že podmínkou není zajistit financování. Všude jinde ve světě to podmínkou je," prohlásil Tomíček. Westinghouse přitom podle něj financování stavby elektrárny nenabízí. Reakci firmy Westinghouse ČTK zjišťuje.
Ředitel Rosatom Overseas Sergej Bojarkin řekl, že nabídka Konsorcia MIR.1200 je vysoce konkurenceschopná. Česko-ruská spolupráce podle něj je už nyní přínosná pro český průmysl. "Kupujeme česká zařízení pro naše stavby v Číně, v Indii. Uvádíme český průmysl na naše trhy," prohlásil. Westinghouse podle něj nic podobného nabídnout nemůže, protože staví pouze v Číně a v USA, kde dodávky zajišťují místní společnosti.
Westinghouse ale rovněž slibuje úzkou spolupráci s českými podniky. Roderick v pondělí prohlásil, že jeho firma nabídne českým firmám příležitost osvojit si kromě ruských také západní normy, což prý českému průmyslu otevře cestu i na západní trhy. Westinghouse také chce z Česka v případě svého úspěchu v tendru vytvořit základnu pro dodávky do dalších evropských zemí.
ČEZ by měl vítěze tendru na Temelín vybrat letos na podzim. V zadávacích podmínkách tendru je podle Bojarkina i možnost, že by energetická společnost nevybrala nikoho, ředitel Rosatom Overseas je ale přesvědčen, že k tomu nedojde. "Byl by to problém pro český průmysl a českou ekonomiku," řekl. Podle něj by tak Česko promeškalo možnost nastartovat hospodářský růst.
Stavba třetího a čtvrtého bloku jihočeské jaderné elektrárny by měla více než zdvojnásobit její výkon, který v současnosti činí 2000 megawattů. Náklady se odhadují na 200 až 300 miliard korun. Dokončení stavby se očekává v roce 2025, nové bloky by měly dodávat elektřinu do sítě 60 let.
Kromě Konsorcia MIR.1200 a Westinghousu se o zakázku ucházela také francouzská společnost Areva, ČEZ ji však loni v říjnu z tendru vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který rozhodnutí ČEZ potvrdil. Francouzská společnost nyní podala rozklad k předsedovi ÚOHS, v případě neúspěchu je připravena bojovat za svá práva i u soudů.