Takzvaná finanční ústava, tedy návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, zavádí hlavně omezení pro zadlužování státu. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši zadlužení a vznik Národní rozpočtové rady. Prováděcí zákony rovněž určují, že Národní rozpočtová rada bude pětičlenná. Zákon by měl platit od roku 2014.
Výbor pro rozpočtové prognózy bude hodnotit odhady vývoje ekonomiky a veřejných rozpočtů. Prognózy ohodnocené radou jako realistické nebo konzervativní budou sloužit jako podklad mimo jiné pro přípravu státního rozpočtu.
Předsedou výboru je podle návrhu ministr financí nebo jeho zástupce, předseda nemá ovšem při jednání hlasovací právo. Členové výboru by měli být jmenováni ministrem financí na tři roky.
Návrh rovněž uvádí, že pokud územní samosprávný celek nesníží dluh na zákonem požadovanou úroveň a bude převyšovat 60 procent průměru jeho příjmů za poslední čtyři kalendářní roky, ministerstvo rozhodne v následujícím kalendářním roce o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů ve výši odpovídající porušení jeho povinnosti.
Takzvaná dluhová brzda ve finanční ústavě ukládá vládě v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty hrubého domácího produktu, aby předložila Sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude muset navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku.
Při růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP vláda bude muset předložit Sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Pokud by zadlužení vzrostlo na 50 a více procent HDP, vláda by musela požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry.
Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí. Opozice ale žádá ve vládním návrhu změny. ČSD například požaduje zvýšit limity pro tzv. dluhovou brzdu.