Rusko chce posílit plynovod Jamal-Evropa o další větev

"Jde o to zajišťovat spolehlivější dodávky plynu Polsku, Slovensku a Maďarsku," vysvětlil Putin svůj záměr na schůzce s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem.

Plynovodem Jamal-Evropa, který je dlouhý více než 2000 kilometrů, putuje plyn přes Bělorusko a Polsko na evropský trh, jehož potřeby Gazprom kryje ze zhruba 25 procent. V roce 2006 dosáhl plynovod své maximální kapacity 32,9 miliardy krychlových metrů.

Gazprom již delší dobu jedná s evropskými zeměmi o rozšíření sítě plynovodů. K tomuto tématu se teď Rusko vrátilo, když se mu nedaří vyřešit spor se sousední Ukrajinou ohledně ceny plynu.

Miller řekl Putinovi, že Gazprom již o novém plynovodu s Polskem, Maďarskem a Slovenskem vyjednává a že firma je připravena začít projekt posuzovat z ekonomického i technického hlediska. Podle Millera by nový plynovod mohl být postaven v letech 2018 až 2019. Předpokládaná kapacita je 15 miliard kubických metrů za rok.

Spory mezi Kyjevem a Moskvou v letech 2006 a 2009 způsobily, že Evropa se potýkala s vážným narušením plynulosti dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Členské země EU Bulharsko a Slovensko kvůli tomu zůstaly v době hluboké energetické krize bez plynu.

Rusko a Ukrajina se stále přou kvůli podmínkám dodávek ruského plynu z roku 2009. Dohodu dojednala tehdejší ukrajinská premiérka Julija Tymošenková; ukrajinský soud s odstupem shledal dohodu nevýhodnou a poslal Tymošenkovou do vězení. Ukrajina podle desetileté dohody v současné době platí Moskvě 430 dolarů (přes 8500 korun) za 1000 metrů krychlových plynu. Pro Kyjev, který poukazuje na nižší ceny, jež Rusové účtují jiným odběratelům, je to cena nepřiměřená a nepřijatelná.

Spolu s otevíráním dalších alternativních tras, jako je Nord Stream a South Stream, by nový plynovod oslabil pozici Ukrajiny při vyjednávání s Ruskem. Přes ukrajinské území nyní putuje polovina ruského plynu určeného pro Evropu.