Podle zjištění členů výzkumného týmu z Hertie School of Governance se nedostatek peněz v důsledku krize promítl ve většině jihoevropských států do větší čistoty při zadávání veřejných zakázek. "Krize v těchto zemích zafungovala jako velká síla, neboť zdroje a příležitosti pro korupci vyschly," uvádí studie.
Důvody autoři pod vedením Aliny Mungiuové-Pippidiové vidí v politice rozpočtových úspor. "Když je příležitost rozdávat státní peníze podle svého, korupci to podporuje," tvrdí výzkumníci. Úsporná politika podle nich sehrála pozitivní roli v celé EU, neboť se zmenšily sumy, které mohli politici z vlastní vůle a často i bez ohledu na evropská pravidla o vypisování veřejných zakázek rozdávat.
Za státy nejméně náchylné ke korupci studie označuje Německo, Francii, Velkou Británii, země Beneluxu a Skandinávie, Rakousko a Matlu. "Vyjma Malty se do první skupiny nedostal žádný z nových členů EU," upozornil berlínský institut.
Unijní nováčky většinou zařadil do poslední skupiny států, které mají s korupcí největší problémy. Mezi ty podle německých odborníků patří Česko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Řecko. "Řecko spojuje vysokou byrokratickou zátěž a malou transparentnost se špatnými výsledky při společenském a právním omezování korupce," konstatuje podle Die Welt studie.