Na výhry se přitom předloni z automatů vyplatilo zhruba 63 miliard korun. V přístrojích tak zůstalo celkem 21,25 miliardy korun. Z těchto peněz museli provozovatelé část zaplatit na správních a místních poplatcích, zaplatit státní dozor a odvést na veřejně prospěšné účely.
Předloni tak na účtech firem provozujících výherně hrací přístroje (automaty) a interaktivní videoloterijní terminály zůstalo zhruba 16 miliard korun.
Od prvního ledna loňského roku však platí nová loterijní daň, která daní příjmy ze hry dvaceti procenty. Ministerstvo financí podle předběžných údajů odhaduje, že se příjmy obcí z hazardu za rok 2012 zvýší minimálně na dvojnásobek, tedy zhruba 5,5 miliardy korun. Sdružení provozovatelů loterií a podobných her Spelos odhaduje, že by obce mohly získat až 5,7 miliardy korun, dalších 1,9 miliardy by putovalo do státního rozpočtu. V tom jsou však započítány také loterie, kurzové sázky a hry v kasinech.
V roce 2011 provozovalo výherní hrací přístroje povolované obcemi 382 firem. Hry povolované ministerstvem financí provozovalo 127 společností.
Z provozovatelů her povolovaných ministerstvem financí zaujímala předloni největší místo na trhu společnost Synot Tip s podílem 5,8 procenta na vložených částkách. Společnost se věnuje provozování kursových sázek a technických her. Převážná část jejích tržeb plyne z provozování interaktivních videoloterijních terminálů. Druhé místo patří společnosti Tipsport.net s podílem 5,3 procenta na vložených částkách. Tato společnost se věnuje především internetovému kursovému sázení. Třetí největší společností je Bonver Win s pětiprocentním podílem na vložených částkách. Tato společnost se zabývá technickými hrami.