Ať bohatí víc platí na záchranu eurozóny, žádají ekonomové

Větší podíl bohatých na řešení ekonomických problémů v zemích jako Kypr nebo Řecko požaduje třeba německý ekonom Peter Bofinger. "Bohatí by tam museli například během deseti let odevzdat část svého majetku," navrhuje. Za vzor dává přístup Němců po druhé světové válce, kteří v rámci takzvaného vyrovnání dluhů uvalili na majetnější obyvatele po dobu 30 let vyšší odvody.

Tento postup považuje Bofinger za vhodnější, než aby náklady za záchranu státu nesli drobní střadatelé, jako se to stalo naposledy na Kypru. "Vynalézaví boháči z jižní Evropy vždycky dostanou své peníze do bank na severu Evropy a zabrání tak přístupu k nim," doplnil.

Stejný názor má podle Spiegelu i bruselský ekonom Guntram Wolff. "Bez zvýšení výdajů a zavedení nových daní se většině krizí postižených zemí obrat nepodaří," soudí. "Záchrana eura by byla dovedena do absurdna, kdyby nakonec srovnatelně chudší průměrná německá domácnost měla chránit řecké superboháče před vyššími daněmi," dodal.

Větší zapojení movitých obyvatel do hospodářské obnovy Řecka by uvítali i tamní ekonomové jako Lois Labrianidis z univerzity v Soluni. "Velký problém je ale neplacení daní a ukrývání peněz do zahraničí. A tím nemyslím majitele trafik, kteří nedávají účtenky za krabičku cigaret," uvedl. Labrianidis však postrádá politickou vůli a některá opatření jako vytvoření registru majetku. "Nevidím žádnou politickou vůli po honu na peníze," poznamenal.

Podle studie ECB disponuje v průměru německá domácnost majetkem 195.000 eur (pět milionů Kč), což je o téměř 100.000 eur méně než španělská a více než třikrát méně než kyperská. Tento rozdíl je ještě markantnější při porovnání mediánu (prostřední hodnoty) majetku domácností. V Německu činí 51.400 eur (1,3 milionu Kč), a skončilo tak na posledním místě v celém sedmnáctičlenném měnovém bloku. Důvodem je podle ECB skutečnost, že Němci na rozdíl od ostatních Evropanů vlastní málo nemovitostí a většinou bydlí v nájmu.